Sportovní ikona Věra Čáslavská. Bojovala se soupeřkami, režimem, manželem i rakovinou

3. května 2021 10:08

Byla globální superhvězdou, s jedenácti medailemi z olympijských her je dodnes nejúspěšnější českou sportovkyní v historii republiky. Skutky Věry Čáslavské však dalece přesáhly hranice sportu, a možná právě proto byl její život jeden velký boj.

 

Karel Novák

Věra Čáslavská se narodila v Praze 3. května 1942. Její otec byl majitelem obchodu s lahůdkami, matka byla v domácnosti, kde se kromě nejmladší Věry starala také o své další dvě dcery - Hanu a Evu. Věra se v mládí věnovala baletu, krasobruslení a gymnastice, které nakonec ve čtrnácti letech, po setkání s gymnastkou Evou Bosákovou, olympijskou vítězkou a mistryní světa, naplno propadla. Díky zkušené mentorce, obrovskému nadšení, dřině a píli se Věra Čáslavská začala velmi rychle dostávat na gymnastický vrchol.

S Čáslavskou má fotku. Teď česká teenagerka naváže v Tokiu na její odkaz

Začátky hvězdy gymnastiky

Ve svých patnácti letech vyhrála mistrovství republiky dorostenek i juniorek, o rok později na mistrovství světa 1958 v Moskvě byla členkou stříbrného družstva žen, v témže roce skončila na mistrovství Československa druhá, právě za Bosákovou. V roce 1959 vyhrála v přeskoku a kladině mistrovství Evropy v Krakově a začala spolupracovat s trenérem Vladimírem Prorokem. Ten vedl její přípravu do olympijských her 1960 v Římě.

Tam vyhrála Čáslavská s československým družstvem stříbrnou medaili, ve víceboji skončila osmá a na kladině šestá. Velký úspěch pražská rodačka zaznamenala v roce 1962 na MS v Praze, kde získala zlato za přeskok, stříbro ve víceboji, soutěži družstev a bronz v prostných.

Věra Čáslavská v roce 1961 s trenérkou Evou Bosákovou.

ČTK

Po dokončení základní školy Věra absolvovala dvouletou ekonomku, později si dodělala také maturitu. Flirtovala také se studiem medicíny, kvůli časově náročnému tréninku a zaměstnání však musela tuto ideu opustit.

Tokio 1964

Dalším z milníků kariéry Věry Čáslavské byla olympiáda v Tokiu v roce 1964. Nejen že v japonské metropoli vyhrála zlaté medaile ve víceboji, přeskoku a kladině a stříbro v soutěži družstev, stala se také sportovní superhvězdou. Japonské publikum Věru Čáslavskou milovalo, a to nejen kvůli skvělým gymnastickým výkonům, ale také kvůli jejímu vzhledu a příjemnému vystupování na veřejnosti. Láska japonského lidu k československé závodnici údajně vypukla během jejího cvičení na bradlech, kdy sice Čáslavská upadla, i přesto však náročnou sestavu dokončila. V roce 2010 dokonce obdržela velmi prestižní japonské vyznamenání Řád vycházejícího slunce.

Čáslavská převzala Řád vycházejícího slunce

Rok po úspěšné olympiádě se Věra Čáslavská stala v Sofii pětinásobnou mistryní Evropy, a to na kladině, bradlech, v prostné, přeskoku a víceboji. Na mistrovství Evropy 1967 v Amsterodamu již vyhrála všechny disciplíny. Úspěšné bylo Čáslavskou také mistrovství světa 1966 v Dortmundu, kde získala tři zlaté (víceboj, přeskok a soutěž družstev) a dvě stříbrné (kladina, prostná) medaile.

Mexiko 1968

Absolutní vrchol Věra Čáslavská zažila na olympijských hrách v Mexiku 1968, kam přijížděla jako gymnastická královna. Její samotná účast však byla před konáním letních her vážně ohrožena. Na jaře 1968 totiž podepsala petici Dva tisíce slov a po sovětské invazi se musela na čas ukrývat. Na soupisku pro olympijské hry byla dopsána na poslední chvíli.

Věra Čáslavská na olympiádě v Mexiku.

Věra Čáslavská olympijské hry ovládla. V souboji se sovětskou rivalkou Nataljou Kučinskou si Čáslavská vybojovala čtyři zlata (víceboj, bradla, prostná, přeskok) a dvě stříbra (soutěž družstev a kladina). Obočí zvedlo rozhodnutí rozhodčích v prostných, kde byly dodatečně přiděleny body reprezentantce sovětského svazu Petrikovové tak, aby měla stejný počet jako Čáslavská. Pro zlatou medaili si tak na nejvyšší stupínek přišly obě. A právě zde Čáslavská vykonala svůj slavný "tichý protest," když během sovětské hymny odvrátila hlavu tak, aby nemusela pozorovat stoupající rudou vlajku.

Čáslavská byla "nevěstou Mexika", ztrácíme velkou přítelkyni, říká velvyslanec

Popularita Čáslavské byla v Mexiku na absolutním vrcholu. Nejen, že byla pasována na nejlepší světovou sportovkyní roku 1968, byla také vyhlášena druhou nejpopulárnější ženou planety - hned po manželce amerického prezidenta Kennedyho. V průběhu her si vzala reprezentačního mílaře Josefa Odložila, se kterým měla později dceru Radku (1969) a syna Martina (1974). Na svatbu dvou československých sportovců dorazilo až sto tisíc lidí.

Medaile

Přehled medailí Věry Čáslavské z OH a MS
Olympijské hry
zlato Tokio 1964 víceboj
zlato Tokio 1964 přeskok
zlato Tokio 1964 kladina
zlato Mexico City 1968 víceboj
zlato Mexico City 1968 bradla
zlato Mexico City 1968 prostná
zlato Mexico City 1968 přeskok
stříbro Řím 1960 družstva
stříbro Tokio 1964 družstva
stříbro Mexico City 1968 kladina
stříbro Mexico City 1968 družstva
Mistrovství světa
zlato Praha 1962 přeskok
zlato Dortmund 1966 víceboj
zlato Dortmund 1966 přeskok
stříbro Praha 1962 víceboj
stříbro Dortmund 1966 kladina
stříbro Dortmund 1966 prostná
bronz Praha 1992 prostná

Nepřítel režimu

Věru Čáslavskou vítaly v Praze tisíce lidí, včetně vysokých politických představitelů. Její popularita a společenské postavení však záhy zažily strmý pád. Sedminásobná olympijská vítězka totiž odmítla odvolat svůj podpis z Dvou tisíc slov, čímž si zavřela cestu na jakékoli další zahraniční akce, včetně těch sportovních. Režim se ji snažil zlomit všemožnými způsoby - v roce 1971 byla vyloučena z Československého svazu tělovýchovy a sportu, čímž vlastně přišla o práci. Jednu dobu musela dokonce pod falešným jménem pracovat jako uklízečka. V té době také pracovala na své knize "Cesta na Olymp," ta nakonec vyšla v roce 1972 pod drsnou cenzurou. Pracovat nemohla, studovat však ano - v roce 1974 dokončila pražskou FTVS.

K trénování se znovu dostala v roce 1979, a to v Mexiku. Sovětský svaz nebyl v té době schopen dodávat uhlí na Kubu, Mexiko se však nabídlo, že výměnou za Čáslavskou uhlí na Kubu dostane. Čáslavská byla v Mexiku za hvězdu, trénovala více než sto dětí a objevovala se také v televizi. Do vlasti se vrátila po dvou letech, na řadu přišel rozvod s Josefem Odložilem, který ji a děti údajně fyzicky i psychicky týral.

Manželství Čáslavské s Odložilem nebylo vůbec pohádkové.

ČTK


Návrat mezi elitu

Čáslavská se stala jednou z významných osobností konce roku 1989, vedle Václava Havla z Melantrichu dokonce promluvila k lidu. Pád komunistického režimu dostal Čáslavskou znovu do popředí, její jméno se dokonce skloňovalo s prezidentskou kandidaturou. Záhy přišla nabídka stát se pražskou primátorkou, což Čáslavská odmítla, stejně jako nabízenou pozici velvyslankyně v Japonsku.

V lednu 1990 se stala poradkyní Václava Havla pro sociální otázky a sport, tuto funkci opustila zcela vyčerpaná v roce 1992. Byla také předsedkyní Československého, resp. Českého, olympijského výboru (1990-1996) a členkou Mezinárodního olympijského výboru.

Věra Čáslavská jako poradkyně prezidenta Václava Havla.

ČTK


Tragédie v rodině - smrt manžela Josefa Odložila a odsouzený syn

Její vztah s Josefem Odložilem byl po rozvodu velmi složitý. Bývalý československý reprezentant a voják jí údajně často pronásledoval a s mírou alkoholu se jeho až násilnické chování stupňovalo. Vše vyvrcholilo v roce 1993, kdy se Josef Odložil na diskotéce dostal do rozkolu se synem Martinem. Značně podnapilý ex-manžel Čáslavské během roztržky upadl, uhodil se do hlavy a na následky zranění po několika dnech v kómatu zemřel. Martin Odložil byl po dlouhém soudním procesu odsouzen na čtyři roky do vězení, Václav Havel mu však v roce 1997 udělil amnestii.

Nešťastný incident byl silně probírán v médiích, která na Čáslavskou a jejího syna vyvíjela obrovský tlak. V tomto období Čáslavské došla energie a pomalu se začala stahovat do ústraní. Trpěla depresemi, s nikým se nestýkala a nějakou dobu dokonce žila v psychiatrické léčebně a domě s pečovatelskou službou. Projevila se u ní také závislost na lécích na spaní.

Vleklý soudní spor ohledně smrti Josefa Odložila Čáslavskou psychicky zničil. Na snímku s obžalovaným synem Martinem (1996).

ČTK


Návrat do společnosti a boj s rakovinou

Do společnosti se Věra Čáslavská začala pomalu až dvacet let po revoluci, zato s pořádnou energií. Účastnila se třeba demonstrace na Karlově mostě, byla čestnou stráží na pohřbu Václava Havla. V roce 2015 vystoupila při vyhlášení ankety Sportovec roku a sklidila ovace ve stoje. Českým sportovcům pomáhala i dál.

Věra Čáslavská zemřela 30. sprna 2016 po více než ročním boji s rakovinou slinivky. Pohřeb se konal v rodinném kruhu a její ostatky byly zpopelněny v šumperském krematoriu. Poslední rozloučení s Věrou Čáslavskou se konalo v budově Národního divadla 12. září 2016.

Ve věku 74 let odešla sportovní legenda Věra Čáslavská

Film a kniha

V roce 2012 vyšel celovečerní dokument reřisérky Olgy Sommerové s názvem "Věra 68", o rok později byla vydána kniha Pavela Kosatíka o životní cestě Věry Čáslavské - Život na Olympu.

šel, Sport.cz

Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní


Běhání nejen pro začátečníky

Běhání je celosvětový fenomén, avšak i tak bazická aktivita představuje řadu úskalí a rizik, zvlášť u začátečníků. Na Sport.cz najdete rady a tipy pro všechny běžce, včetně návodu jak s běháním začít, jak díky němu zhubnout, proč bystě měli dbát na rozcvičení nebo jestli je dobré běhat v těhotenství nebo s bolestí zad.