Článek
S jakými pocity odlétáte po měsíci do USA?
S velmi dobrými! Cítím se opět skvěle, vrátila se mi moje bývalá jistota, s níž dokáži řešit složité situace v závodech. Ta mi loni třeba na mistrovství světa chyběla. Sedla jsem si na zadek, srovnala si v hlavě spoustu věcí a teď už mohu říct naplno, že jsem zpátky.
Odstřílela jste tu osm závodů. Co vám říká pohled na jejich výsledky?
Jednoznačně mohu být spokojená. Když škrtnu ten nejlepší, což bylo vyrovnání světového rekordu 400 bodů, a ten nejhorší, tedy 396, vychází mi průměr nějakých 398,5 bodu, a to je v podstatě všude jistota finále. Navíc mě těší, že jsem v závodech střílela třeba osmatřicet i víc středových desítek. To člověku dodá obrovskou jistotu a sebedůvěru.
Naposledy jste střílela za svůj oblíbený Coburg bundesligu...
A byl to zase fantastický zážitek. Nejen proto, že jsem suverénně porazila svoje soupeřky. Střílelo se v neskutečné atmosféře, fanoušci mlátili do bubnů, používala řehtačky, křičeli. Bylo to jako na fotbale nebo hokeji. A to mi vyhovuje, protože roste moje motivace. Každý závod jsem chtěla dotáhnout co nejlépe, i když jsem bezpečně vedla. Hodně mi to navodilo vnitřní pocit jako na velkém závodě. Něco takového jsem před mistrovstvím Evropy potřebovala.
Vám randál opravdu nevadí? Některé střelkyně v něm netrefí ani terč...
Opravdu zvyšuje moji motivaci. Chtěla bych výhledově nějaké takové závody uspořádat v Česku. Diváky by to určitě vtáhlo a při dobrém použití výsledkové grafiky a komentáři by si střelbu užívali a pochopili jí.
Doma v Minnesotě budete tři týdny, co všechno chcete zvládnout?
S dcerou Julinkou se těšíme na tatínka, kterého jsme už pár týdnů neviděli. Matt střílí o víkendu závody v Coloradu, takže se uvidíme až v úterý. Sama chci první týden tvrdě potrénovat a další dva ladit na mistrovství Evropy ve vzduchovce.
Do Brescie prý přiletíte začátkem března těsně před závodem. Nemáte obavu z aklimatizace při návratu tak říkajíc na otočku?
Na přelety mezi Amerikou a Evropou jsem zvyklá, to se mnou už nic nedělá. Do Austrálie to je horší. Skutečně se vrátím do Evropy těsně před závodem, ale já cítím opravdu výbornou formu, jsem v pohodě, takže věřím, že se vrátím pro medaili. Máme opět pohromadě dobré družstvo s Pavlou Kalnou, která po mateřské už také střílí, a Adélou Sýkorovou, která hodně vyzrála. Ta medaile by proto nemusela být jen jedna. Vždyť jsme společně získaly i zlato.
Ale V Brescii se nestřílí o účastnická místa na olympiádě v Londýně...
To mne trochu mrzí, že to sebrali Brescii a bude se o ně na vzduchovkové Evropě střílet až za rok. Ale to už bych účastnické místo chtěla mít vystřílené. Do Brescie jedu bojovat o medaili, zažít velký závod a zahájit útok na olympijský Londýn.
Takže kde byste chtěla účast na olympiádě, kterou už si váš manžel Matt Emmons zajistil, vybojovat vy?
Mám tři možnosti na Světových pohárech. Ten první bude v dubnu v Sydney, kde jsem loni vyhrála. Další pak v USA ve Fort Benningu a třetí v červnu v Mnichově.
Letní mistrovství Evropy v kulových zbraních vynecháte?
Kdepak, tam budu střílet malorážku. Ale v té si na olympijské účastnické místo zatím netroufám, i když jsem v Pekingu vybojovala stříbro. Začnu z ní střílet až po návratu z Brescie. Na Evropě si chci zkusit velký závod a pomoci družstvu.
Skoro dvouletá dcera Julie vás bude provázet na všech cestách?
Do Bresice nepoletí. Do Austrálie k mým rodičům ano. Já jsem perfekcionalistka a musím mít v první řadě jistotu, že je o ni postaráno. Tu mi dávají obě babičky. Navíc teď už to není tak náročné. Umí se zabavit, ale je hodně živá, takže si s ní užijí. V červnu přijedeme s manželem a Julinkou do Čech, odkud budeme vyjíždět na závody a strávíme tu dovolenou. Už se zase moc těším.
