Článek
Jak se cítíte po závodě na tři kilometry?
Jsem úplně mrtvá. Nechala jsem na dráze všechno, co ve mně bylo. Ve druhé polovině závodu jsem to zkusila a zrychlila o tři desetiny sekundy na kolo. Bohužel Ireene byla rychlejší. Ale jsem fakt spokojená. Mám medaili.
Našla byste okamžik, kde zůstalo těch jednapadesát setin sekundy, které vás dělily od zlata?
Těžko říct. Možná jsem měla zrychlit už ve čtvrtém kole, ale to je možná... Wüstová vždycky rozjíždí závod rychle a tentokrát to dotáhla do konce. Měla rychlejší start než já o šest desetin sekundy a to bylo zřejmě rozhodující. Letos má formu, dnes jela fantasticky. S tím se nedá nic dělat. Pro mne je důležité, že jsem v sobě už nenašla žádné síly. Kdyby tam nějaké byly, mrzelo by mě to. Takhle mám opravdu čisté svědomí.
Co vám prolétlo hlavou, když jste viděla čas Wüstové 4:01,56 minuty?
Že je hodně dobrý, ale věděla jsem, že ho mohu jet také.
Ráno jste měla při tréninku dýchací potíže. Nemohlo se to projevit při závodě?
Ráno to bylo spíš způsobeno nervozitou. Při závodě jsem byla v pohodě. Teď si čistím z přístroje dýchací cesty vodou se solí. Kyslík nepotřebuji.
Byla dráha opravdu tak rychlá, jak říkal trenér Novák?
Docela ano, ale poslední dvě kola se mi zdála strašně těžká, ale to bylo pro všechny.
Co vám po závodě říkal kouč?
Byl spokojený. Stříbro bereme oba. Být zklamaný, to by bylo rouhání.
Všimla jste si, že vám hodně fandila i Claudia Pechsteinová?
Všimla. Křičela na mne: „Pojeď! Budeš první! Zvládneš to! Bylo to fajn.“ My jsme opravdu kamarádky.
Kotník vydržel?
Úplně v normě. Nebolel a neomezoval mě.
Po závodě jste hodně dlouho běhala uvnitř oválu. Vyběhávala jste únavu?
Přesně tak. Hodně mě bolely nohy. Možná bych nedošla ani do mixzóny.
Pojedete páteční patnáctistovku?
Uvidíme, domluvíme se s trenérem, ale spíš ano.
Na pět kilometrů si nepochybně věříte...
Zase budu bojovat o medaili, nejlépe o zlato, ale vím, že Pechsteinová s Beckertovou tu budou hodně nepříjemné.
