Článek
Podle trenéra jste oproti zvyklostem rozjela závod hodně rychle. Byla Wüstová nervózní, když vás měla za zády?
Vůbec ne! Ona startuje neskutečně, vyletí jak raketa. I když jsem začala mnohem rychleji než jindy, byla hned pryč.
Nenapadlo vás, že taktika rychlého začátku nemusí vyjít?
O tom jsem v tu chvíli nepřemýšlela. Věřím sobě a trenérovi, ale když přede mnou byla o nějakých čtyřicet metrů, nebylo mi nejlépe. Je to zvláštní, ne zrovna příjemný pocit (smích).
Kdy přišel zlom?
Asi v polovině závodu mi trenér Petr Novák hlásil, že Ireene začíná zpomalovat. Přišla moje chvíle.
Takže rozhodlo vaše zdrcující závěrečné kolo?
Předjela jsem ji v poslední zatáčce před zvoněním do posledního kola.
A jako raketa jste letěla vy...
No... Ujela jsem jí hned, už neměla sílu se mě chytit. Ani rychlost. Byl to báječný závod, protože právě Wüstovou jsem chtěla porazit v přímém souboji. Zvláštní byl ale v tom, že jsem prohrávala o čtyřicet metrů a skoro o tolik vyhrála. Necelé dvě sekundy jsou dost. Nakonec se nedostala ani na stupně vítězů.
Zato devětatřicetiletá Němka Claudia Pechsteinová se vrací neskutečným způsobem. Skončila druhá o půl sekundy. Jde z ní strach?
Nejde, my jsme pořád kamarádky. Claudia jela v předposlední rozjížďce, tedy těsně přede mnou a byla úžasná. Je to neskutečné, co dokáže. Když jsem viděla na tabuli její skvělý čas, jen mi blesklo hlavou, že to bude hodně těžké, to se potvrdilo.
Neřekla vám, že příště už vás porazí?
To ne. Na stupních vítězů jsme si pogratulovaly a Claudia jen významně špitla, že to bylo dneska už jen o kousek. Bude hodně zajímavé, až se dostaneme do jedné rozjížďky.
Třeba už příští pátek ve třetím závodě Světového poháru v Heerenveenu, kde se pojede pět kilometrů...
Může se to stát, záleží na losu, ale pro mne je souboj s Claudií vždycky velká výzva. Byla a je můj vzor.
Co ostatní soupeřky?
Hodně se to vyrovnává, což dokazují i časy. Dráhy v Čeljabinsku a Astaně jsme moc neznaly, jsou ale rychlé. Uvidíme, co se bude dít v Evropě.
Vy jste proslulý spáč, už jste se srovnala s pětihodinovým časovým limitem?
V Astaně už ano, třeba na pátek jsem spala devět a půl hodiny. Jenže v pondělí letíme zpátky a musím se aklimatizovat na druhou stranu. Snad nebudou problémy, hlavně zdravotní. Tady je minus dvacet a v Evropě může být nad nulou.
Co vás v Astaně ještě čeká?
V sobotu pětistovka a patnáctistovka, ale nepůjde o časy. Koncentruji se na dlouhé tratě. Na pětistovce si vede skvěle Karolína Erbanová, která byla devátá v elitní skupině, což je fantastické. Patnáctistovku nepojede, trenér řekl, že ji pošetří a nebude riskovat. V neděli se jede kilometr, a kdo ho pojede, se rozhodne v sobotu. Karolína ano, já jsem zatím přihlášená, ale uvidíme. V každém případě já mám splněno. Dvě vítězství z téhle východní mise jsou moc příjemná a cenná.
