Článek
Všestranná sportovkyně, jež se narodila s nevyvinutými dolními končetinami a v devíti letech podstoupila jejich amputaci, má ve sbírce paralympijských úspěchů už deset medailí ze tří různých odvětví. Vedle cyklistických a atletických úspěchů byla v roce 1996 v Atlantě také členkou stříbrného týmu basketbalistek na vozíku. Z Barcelony 1992 má dvě atletická stříbra a bronz, minule v Riu už jako handbikerka skončila třetí v silničním závodě a tokijskému triumfu předcházel ještě úterní bronz v časovce.
"Včera jsem byla hrozně z bronzu zklamaná, ale pořád jsem zůstala hladová po zlatu," řekla po vítězném závodě, ve kterém šesté místo obsadila česká reprezentantka Kateřina Antošová. "Miluju sport a ukazuje se, že na to pořád mám, i když přijde okamžik, kdy mě mladší generace předstihne. Jednou na to dojde, ale od té doby si to budu užívat," dodala Jansenová.
#Tokyo2020 #Paralympics
— Ashish Magotra (@clutchplay) September 1, 2021
Jennette Jansen of The Netherlands won the gold in the women’s H1-4 road cycling race. It has come 33 years after her previous three medals which came in 1988. This is the longest gap between an athlete's first and last gold in Paralympics history. pic.twitter.com/8s6UmtGLjx
Třiatřicetiletý časový odstup mezi první a poslední zlatou medailí znamená i díky ročnímu odkladu tokijské paralympiády kvůli pandemii koronaviru nový rekord. Dosud jej držel švédský sportovní střelec Jonas Jacobsson, který od her v Arnhemu 1980 po paralymiádu v Londýně 2012 nastřádal sedmnáct zlatých a celkem třicet medailí.
