Článek
Stýskalo se vám po Air Race?
Moc. Já jsem po postupu do soutěže zažil neskutečnou sezónu. V tom jaké je to létání a jaký kolotoč kolem toho je. Tak se samozřejmě strašně těším a doufám, že série bude fungovat dlouhodobě a nabyde zase těch rozměrů, které si zaslouží. A že to bude lepší sport než formule 1. (směje se)
Věřil jste, že se seriál po odmlce vrátí?
Rozhodně. Měl jsem nějaké zákulisní informace, takže jsem doufal.
Co jste dělal během tříleté pauzy?
Vrátil jsem se do armády, závodil v akrobacii, létal jsem airshow po celé Evropě. Bylo toho hodně.
Skromnost stranou... Na posledních dvou MS v akrobacii jste získal stříbro a bronz. Věříte si na špičku i v Air Race, zvlášť když budou standardizované motory a vrtule?
Samozřejmě, že si věřím, ale uvidíme, co z toho bude. Určitě tam budou hrozně malé rozdíly a každá maličká chyba bude znamenat propad o spoustu míst. Teď se teprve ukáže, jak kdo prodá svůj styl, jak si kdo bude hrát s energií letadla. V tom obrovském přetížení rozhodují milimetrové pohyby kniplu.
V armádě létáte na nadzvukových Gripenech. Dá se řízení stíhačky porovnat s létáním v Air Race?
Je to podobné tou obrovskou silou, v Air Race jsou dokonce síly ještě větší než ve stíhačce. Když letíte ve stíhačce a nemáte kolem sebe nic na deset metrů, tak nějaká drobná nesrovnalost v řízení nevadí. Maximálně ve vzdušném boji dáte protivníkovi šanci dostat se za vás. V Air Race proletíte zatáčku o dvě desetiny pomaleji a rázem jste o pět míst níž. Samozřejmě ale velká chyba znamená problém ve stíhačce i akrobacii.
Jaká jsou maximální přetížení?
Při vojenském létání na Gripenu na vás působí maximálně 9 G, přetížení totiž omezuje software podle paliva a výzbroje. Takže můžete za joystick zatáhnout, jak chcete, a počítač si to ohlídá. V Air Race bylo maximání přetížení 12 G, od příštího roku ale bude omezení na 10 G. Je to s ohledem na bezpečnost, aby se předešlo možnosti, že by se někdo uspal nebo ztratil vidění. Je to víc než u stíhačky, ale řádově jde o jednotky vteřin, vyletí to a pak už letadlo ztrácí rychlost. Náročné je ale rychlé střídání přetížení mezi pylony.
Pilot formule 1 Fernando Alonso nedávno přestál ve formuli 1 náraz 25 G. Lze to nějak porovnat s tím, co prožíváte v kokpitu?
On přejel obrubníky na trati a dostal obrovskou ránu. Ale taková géčka můžete mít, když vám třeba někdo podtrhne židli a spadnete přímo na zadek. Přetížení v letadle je proti tomu namáhavé, trvá několik vteřin a není to jen o tom, jestli vás budou bolet záda. Působí na celý organismus, na krevní oběh. Během velkého přetížení můžete ztrácet vidění, protože oko je velice citlivé. U tak náročného létání vidíte černobíle, ztrácíte periferní vidění, jako byste koukali jenom dopředu takovým tunelem... U vojenského létání trvá přetížení delší dobu, není ale tak vysoké a ještě máte anti-G kalhoty, které se řízeně nafukují a mechanicky vám ženou krev zpátky do horní části, jako když mačkáte citrón. V Air Race máme podobnou kombinézu, ale je to autonomní systém bez napojení na kompresor jako ve stíhačce. Pro tak malé letadlo by to byla velká váha navíc.
Seriál bývá konfrontován s formulí 1, neskrývá ambice, že by chtěl s královskou motoristickou disciplínou soupeřit v popularitě. Je to možné?
Air Race to nemá jednoduché, protože každý jezdí v autě a s formulí 1 se lépe identifikuje. Manévry při Air Race s lidmi tolik nedělají, pokud sami nelítají. Já když si pouštím staré závody, tak neustále podvědomě zatínám nohy, zatímco normální člověk pije kafe a jen se dívá. Znám ale třeba jednu paní, která se prý na Air Race ráda dívá při žehlení. (smích)
Zanedlouho odlétáte do Spojených států převzít nové letadlo značky Edge. Je možné, že by se v Air Race objevil i český akrobatický speciál? Naše letadla měla historicky skvělý zvuk...
Je to otázka peněz. U nás to má obrovskou tradici a máme na to neskutečně kvalitní konstruktéry. Zlín Z50 bylo v osmdesátých letech nejlepší akrobatické letadlo, bohužel na to už žádný typ nenavázal. Věřím, že by naši konstruktéři dokázali udělat skvělé letadlo, ale není tady nikdo, kdo by to zaplatil.
