Rubriky:

Ostatní

Symboly her - vrtačka, bagr a lopata, komentuje dění v Soči newyorský list

4. února 2014 11:26 - Soči

Oficiálními maskoty zimních olympijských her v ruském Soči jsou lední medvěd, zajíc a levhart. Ale projděte se po komplexech, kde se budou hry od pátku konat, a mnohem příhodnější vám bude připadat ruční vrtačka, bagr a lopata, napsal list The New York Times.

 

Luca Bruno, ČTK/AP

Většina Soči je staveniště a některé jeho části vypadají, že jim do dokončení chybí ještě víc než deset denních a nočních směn. Jsou tu nedokončené hotely, polohotové obchody a nákupní středisko, kde jedinou otevřenou a rušnou provozovnou je odbočka amerického pekařství Cinnabon.

Všude jsou cítit obrovské ambice vyjádřené miliony čtverečních metrů nově zastavěné plochy, stejně jako dopravními středisky s úžasnými vlaky a nablýskanými autobusy. Tenhle podnik je marnotratný, dokonale vypulírovaný - a na mnoha místech šokujícím způsobem vadný.

Tak například ubytování nedaleko pěti ledních sportovišť a stadionu pro úvodní ceremoniál her. Abyste ocenili hotely v téhle oblasti, je dobré myslet na ně ne jako na hotely, ale spíš jako na vzácnou příležitost vyzkoušet si život v centrálně plánované dystopii v sovětském stylu. Jen tak můžete pochopit - a možná si dokonce i užívat - osobitou směs velkoleposti a fušeřiny definující tyto budovy.

I když si říkají hotely, vypadají jako strohé paneláky pro náročnější. Fasády jsou jednolité s výjimkou občasného záchvěvu barev v odstínech žluté, hnědošedé a světle fialové. Žádná z budov nemá jméno. Rozlišují se čísly, ale o uplynulém víkendu ještě mnoho z čísel nedorazilo. Anebo dorazila, ale nikdo je ještě nepřišrouboval. A tak je vytiskli na listy papíru a přilepili na fasády.

Snídaně je k mání v budově deset. Ale nejenže je těžké budovu deset najít, ale nezdá se, že by se v ní skrývala nějaká restaurace. To, že jste na správném místě, zjistíte, až když několikrát projdete kolem budovy deset a náhodou oknem zahlédnete ženu v kuchařské zástěře.

Cestou dovnitř narazíte na muže na žebříku, který něco opravuje. To je běžný pohled: Úpravy na poslední chvíli jsou nedílnou součástí všech olympiád od doby, co byl vynalezený šroubovák. Ale seznamy nedodělaných "drobností" jsou v Soči mimořádně dlouhé. Všude jsou neotevřené krabice s topením a klimatizací a dalším vybavením. V neděli muž v hale hotelu vrtal něco do stropu těsně vedle blikající špičky vánočního stromečku.

"Tohle je Rusko," komentovala to jedna z mnoha mladých žen, které tu pracují. A pokrčila rameny.

To je totiž univerzální vysvětlení spousty věcí, nad kterými si tady drbete hlavu. "Tohle je Rusko." Ideální odpověď, když se probudíte ve tři ráno ve svém hotelovém pokoji a zjistíte, že se v něm objevil muž se skandinávským přízvukem, který se snaží zjistit, proč někdo spí v pokoji, ke kterému on dostal klíč.

Stejná odpověď se hodí, když vejdete do několikapatrového nákupního střediska Gorky Gorod Mall. Jeho dveře jsou otevřené, ale jednotlivé obchody ne. Jen uprostřed prvního patra kdosi v kostýmu medvěda tančí na reprodukovanou hudbu. Počet zákazníků značně převyšují muži vyvážející po rampách palety nebo sloupávající plastikové obaly z vystaveného skla nebo vybalující zboží z krabic. Obchod Benettonu vypadá, že bude potřebovat ještě nejméně týden, než bude moct otevřít.

Situace je ještě horší, když vyjedete lanovkou do vesnice, které tu všichni říkají 960 podle počtu metrů, v nichž leží nad hladinou moře. Je tu hrstka hotelů na místě tak odlehlém a s výhledem tak nádherným, že by se nejlépe hodilo pro zloducha z filmů o Jamesi Bondovi. A ten by si možná poradil mnohem lépe s výstavbou. Projděte se po dlážděné ulici vesnice a uvidíte luxusní hotely s halami zarovnanými zařízením, kmitající zaměstnance a nervózní recepční.

Jeden z hotelů, který už je dokončený, i když zatím nepřijal hosty, je Swissotel. Původně tu měly být dva, ale jeden byl tak pozadu se stavbou, že se manažeři rozhodli stáhnout z něj všechny dělníky a soustředit se na dokončení alespoň jednoho včas. Hosté dorazí ve čtvrtek a plně obsazený by měl být do 15. února, říká manažer Oliver Kuhn.

Co způsobilo takové zpoždění? "Déšť. Spousta deště letos v létě," odpovídá s trpkým úsměvem, který naznačuje, že déšť je jen část problému. A co je zbytek? "To si budete muset zjistit sami," opáčí, ale přesto zůstává překvapivě v klidu, zatímco - usazený v purpurovém křesílku vedle výtahu - sleduje stěhování zásob do hotelu. "Právě jsem přijel z otevírání hotelu v Ulánbátaru," dodá na vysvětlenou. "Takže jsem na to zvyklý."

ČTK

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní