Článek
Po korejském Pchjongčchangu za tři roky a po letních hrách v Tokiu 2020 tak bude potřetí za sebou olympijský oheň hořet v Asii. Mnichov, Stockholm, Oslo i Krakov společně se slovenskými sousedy zvažovali účast v boji o uspořádání olympiády, ale kvůli nedostatečné podpoře občanů či politiků postupně ze hry odpadávali.
Pouze dva kandidáti
Poprvé od roku 1999 tak finální volba proběhne jen mezi dvěma kandidáty. Nízký zájem o pořadatelství také vydatně přispěl ke snaze Mezinárodního olympijského výboru zatraktivnit olympijské hry pro jejich hostitele, což se odrazilo v zájmu o letní hry v roce 2024.
V pátek ale mají delegáti na výběr jen dva kandidáty. Sice bohaté, ale se značnými nedostatky, navíc kritizované za nedodržování lidských práv.
Peking může využít část infrastruktury z letní olympiády 2008. Ceremoniály proběhnou v Ptačím hnízdě, plavecký stadión uvítá curlery, basketbalová hala se využije při hokejovém turnaji. Jenže plánované horské středisko je vzdálené 190 kilometrů od města, a tak Číňané slibují novou rychlodráhu, navíc se nemůžou spolehnout na přírodní sníh.
Přivezli basketbalistu i hokejistu
Při prezentacích kandidátů tak vedle basketbalové legendy Jao Minga přesvědčoval média o kladném vztahu své země k zimním sportům i An-tung Sung, jenž byl letos jako první čínský hokejista draftován v NHL týmem New York Islanders.
„Olympiáda v Pekingu by u nás hodně zvedla popularitu NHL,“ říkal mladík, jenž vyrostl v Kanadě. Právě obrovský potenciál čínského trhu je považován za hlavní devízu kandidatury Pekingu.
Zimní středisko Almaty se nedostatku sněhu obávat nemusí, zato zkušeností z velkých sportovních akcí má Kazachstán minimum, chybějí i ubytovací kapacity. „Kazachstán roste, v roce 2022 chceme být mezi padesáti nejrozvinutějšími zeměmi světa. Čeká nás hodně výzev, ale máme sníh,“ rýpl si do rivala kazašský premiér Karim Massimov.
| Sdruženář Miroslav Dvořák o Almaty: Nesedělo mi akorát jídlo |
|---|
| Almaty zůstane navždy významnou zastávkou kariéry sdruženáře Miroslava Dvořáka. V Kazachstánu před dvěma lety poprvé dosáhl na stupně vítězů ve Světovém poháru. |
| „Závodil jsem tam dvakrát, sjela se spíš skromnější konkurence. Můstek měli hodně letecký, běžeckou trať dost technickou bez prudkých kopců, což mi vyhovovalo. Akorát jídlo mi moc nesedělo, to bylo na hraně a i cesta tam byla celkem krkolomná. V roce 2013 jsem pak onemocněl a už zbytek sezóny nic moc nezajel. Jak nebylo jídlo nic extra, první rok nás pořadatelé vezli do krámu pro pečivo, ale to měli také hodně do sladka. Nákupní centrum bylo obrovské, něco jako pražský Smíchov. Ohromné je i město, jen v něm byl značný smog. A to říkali, že od doby, kdy je hlavním městem Astana, se 50 procent průmyslu přesunulo tam. Nedovedu si představit, jak to vypadalo předtím… Diváků přišlo na skok docela dost, až jsem byl překvapený, odhadem 2000, na běhu to bylo horší, neměli klasický stadión, spíš postávalo pár hloučků na louce. Ale v těchto zemích asi není finanční problém postavit cokoli. Nedaleko jsou vysoké hory, kde snad mají ještě jedno běžecké centrum, ale tam byla horší doprava. Letos pořádali mistrovství světa juniorů a do 23 let a prý už to bylo celé modernizovanější. Mně bude v roce 2022 pětatřicet, to je tak hrana, ale třeba si výkonnost udržím. Moc jsem o blížící se volbě nevěděl, ale určitě se podívám, jak dopadla. V Almaty se mi dařilo, ale lákavý by byl i Peking, letní olympiáda tam vypadala hodně honosně.“ |
| Krasobruslař Tomáš Verner o Pekingu: Organizaci zvládají |
|---|
| Není mnoho českých zimních sportovců, kteří by měli zkušenost s Pekingem. Bývalý krasobruslařský mistr Evropy Tomáš Verner jich má s čínskou metropolí požehnaně. |
| „Byl jsem tam asi osmkrát, při závodech i soustředěních. Líbí se mi, jak dokáží organizovat závody, což potvrdili bi při olympiádě v roce 2008. Bydlení tam bylo na úrovni, transport fungoval. Horší bylo, když jsme přecházeli do haly po přeplněných ulicích v dusnu. K tomu smog, v létě bývá skoro nedýchatelno. I když jsme v hotelu bydleli třeba v 28. patře, výhled nebyl téměř žádný. Při závodech na podzim to bylo trochu lepší, ale také si pamatuju, jak jsme při Grand Prix viděli na vršku haly se vznášet takový oblak smogu. Na druhou stranu to není nic, co by mělo ovlivnit sportovce přímo v hale. Složitější byla i komunikace, domluvil jsem se s jen s hlavními lidmi z organizačního výboru. Jinak jsem s angličtinou neuspěl, ale já zase neumím čínsky, tak jim těžko můžu něco vyčítat. Pro olympiádu by však asi bylo třeba víc dobrovolníků s angličtinou. Popularita krasobruslení se nedá srovnat třeba s Japonskem, kde je vyprodáno na všechny akce. V Číně vyprodají exhibice, které se tam jezdí, u závodů je to zatím horší. Ale krasobruslení díky Denisi Tenovi roste i v Kazachstánu, kde jsem byl dvakrát, ze svého čistě sportovního pohledu by mi možná Almaty přišlo pro olympiádu jako lepší volba.“ |
