Rubriky:

Ostatní

Náladu mám jak holandské počasí, přiznala se k vrtochům Sáblíková

4. března 2016 19:06 - Berlín

V sobotu necelou hodinu po poledni odstartuje Martina Sáblíková svoji obhajobu titulu mistryně světa v rychlobruslařském víceboji. „Pětistovka rozhodne,“ pravila necelých dvacet hodin před startem. V optimální pohodě se ale necítí...

 

Ivan Sekretarev, ČTK/AP

Co jste dělala skoro tři týdny po mistrovství světa na jednotlivých tratích v Kolomně, odkud jste si přivezla dvě zlaté medaile na tři a pět kilometrů?

Týden jsem byla doma a jezdila na kole. Pak jsme odjeli na soustředění do Collalba, kde už ale nebyl led. Jezdila jsem na kole. Na kilometry to spočítané nemám, ale podle odjetých hodin to bylo tak o tři sta procent víc, než v jiných letech v tomto období.

V Berlíně jste od minulé soboty. Kolik jste toho odjela na ledě?

První tři dny hodně. Postupně jsem ale ubírala, jeden den jsem si dala volno, pak jsem odjela jen osm kol, potom sedm. Jak kdy. Ale na kole jezdím, tedy na hotelovém pokoji, tak hodinku a půl denně. Kolo tu mám, do berlínského provozu bych si netroufla.

Jakou kvalitu má berlínský led, když venku svítí sluníčko?

Sluníčko mám ráda. V hale se pohybuje teplota mezi jedenácti až třinácti stupni. Led je dobrý... Ale jak pro koho.

Neříkáte to nijak přesvědčivě. Cítíte únavu z kola?

Ani ne tak únavu, jako řekněme určité svalové problémy. Na ledě jsem měla potíže v zatáčkách s levou nohou. Museli jsme trénink trochu upravit. Přeci jenom čtrnáct dní jsem se intenzivně věnovala kolu, což je úplně jiný druh pohybu. Vůbec jsem nebyla v podřepu, který je vlastně stěžejní pozicí při rychlobruslení a jezdíte pořád doleva. Svaly jsem najednou zatěžovala jinak a bylo to znát. Trenér Petr Novák na zlepšení intenzivně pracoval při masážích.

Do startu pětistovky necelý den. Jak jste na tom aktuálně?

To se pozná až na startu a při úvodní sobotní pětistovce. Hodně to bolí, ale na to se vymlouvat nebudu. Někdy v půlce týdne jsem chtěla jet domů... V pátek už jsem se cítila lépe. Ale sama nevím v tuhle chvíli, co od sebe mohu čekat. Někdy se necítím před startem nejlíp a je z toho dobrý závod. Jindy to bývá i opačně. Uvidíme opravdu až v sobotu.

Pětistovka je ale z vašeho pohledu ve čtyřboji vlastně odrazový můstek k boji o medaili...

Je to základ, uvidíme, jak kdo ji zvládne, hlavně já. Od ní se pak odvíjí to ostatní. Chtěla bych zajet pětistovku co nejlépe a pak zvládnout trojku. Když vezmu v potaz svoje svaly, tak ji přežít. On je rozdíl, objet na ledě dvě či čtyři kola, nebo pak sedm na trojce a dvanáct na pětce. V neděli musím zajet super patnáctistovku, abych na pětistovce o něco bojovala. Ale na závody se těším. Bude tu hodně českých fanoušků, ty nechci zklamat, takže na oválu zase odevzdám maximum.

Obhajujete titul, takže nějaké ambice jistě máte, nebo ne?

Teď o nich nechci hovořit, opravdu uvidím, co se mnou udělá pětistovka. Je tady hodně kandidátek na medaile. Tři Holanďanky v čele s Wüstovou, uspět doma touží moje kamarádka Pechsteinová, výborná je Japonka Takagiová, silné jsou Rusky, překvapení může přijít z Norska, Polska, Kanady... Moc o tom raději nepřemýšlím.

Mrzel by vás případný neúspěch?

Ten mrzí vždycky. Svým způsobem mám ale splněno. V téhle sezóně už jsem získala tituly mistryně světa na tři a pět kilometrů, podesáté jsem vyhrála seriál Světového poháru a zvítězila jsem ve víceboji i na mistrovství Evropy. Ale vůbec to neznamená, že jsem to přijela do Berlína jen odkroužit.

Jste hodně nervózní?

Přiznám se, že jsem. Nálada se u mne střídá jako počasí v Holandsku, nejdřív sluníčko, pak zataženo, potom hromy a blesky a vzápětí zase sluníčko... Trenér to se mnou má hrozně těžké, já bych se trénovat nechtěla. Pak mě i mrzí, že jsem na něj vyjela... Když to na mne přijde, tak třeba s nikým nemluvím, jako v pátek při obědě. Pak tenhle stav během pár sekund odezní a jsem v pohodě. Přijdu na pokoj a jsem zase mrzutá. Tak to jde pořád. Inu ženská (smích)...

To trvá i před závodem?

Před závodem to je jiný druh nervozity. Hodinu před startem s nikým nemluvím a na mne také nesmí nikdo mluvit. Probírám, co jak mám udělat, čeho se vyvarovat a postupně znervózním sama sebe. Až při představování před startem to ze mne spadne a se startovním výstřelem už jsem v pohodě.

Nejste hlavou už v Riu?

No... Vlastně jsem. Samozřejmě vnímám, že mně čeká mistrovství světa a za týden finále Světového poháru, který už ale mám vyhraný. I tady v Berlíně se mne němečtí novináři ptali jen na Rio a olympiádu, jako by se tu nejel rychlobruslařský šampionát. Pořád to kolem sebe slyším a stále víc a víc. Mám se soustředit na led a hlava je v Riu. Přiznám se, že se mi už zpátky na led ani moc nechtělo a těším se, až rychlobruslařská sezóna skončí.

Karel Felt (Berlín), Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní