Hlavní obsah

Kluk s hvězdičkou. Koukal stále čeká na brazilskou definitivu

Oblek, slavnostní prostředí, nálada, dojetí, přijetí u prezidenta. V úterý Český olympijský výbor schválil nominaci pro Rio v Rudolfově galerii na Pražském hradě. Mezi 105 šťastnými sportovci byl i badmintonista Petr Koukal. U jeho jména ale byla hvězdička, čeká. Definitivně má být jeho start potvrzen až 18. července, a to mezinárodní federací BWF.

Petr Koukal o své šanci na RioVideo: Sport.cz

 
Článek

Užil jste si nominaci, i když nemáte 100procentní jistotu?

Mrzí mě, že jsem jediný ještě s hvězdičkou, v úterý ráno tam byla se mnou takhle ještě Klára Spilková, ale tu už odsouhlasili. Nás bohužel Světový badmintonový svaz odsouhlasí až 18. července, takže ještě pár dní. Nechci říct úplně nervů, ale dokud to není 100%, člověk se neraduje. Kvůli Martině Sáblíkové a jejímu příběhu jsme pokorní a čekáme na definitivní potvrzení.

Jak to vidíte v procentech?

Museli by se zranit tři specifičtí hráči ze 172, což je snad míň než půl procenta. Jednak už není žádný turnaj, takže se nemají moc kde zranit. Se všemi, co by se jich to mohlo týkat, jsem mluvil a všichni jsou fit, naopak se na olympiádu těší. Věřím, že 18. července to konečně budu moci oslavit.

Máte to stále v hlavě?

Tím, že ta šance je tak malá, víceméně jsem bez nervů. Kdyby stačilo, aby se zranil jeden, asi bych je měl, takhle se připravuju čtvrtý týden, beru to tak, že jedu, mám připraveno fasování oblečení, plénum mě schválilo. Nejsou to takové nervy, jaké by mohly být. Zároveň mě to mrzí, protože je to na úkor divokých karet, co udělil světový svaz.

A ty jsou uděleny jak?

Jsou uděleny zvláštním způsobem těm, co neodehráli moc turnajů, jeden čtyři a druhý dokonce jen tři, doplatí na to třeba moji kamarádi z Litvy, co hrají celý rok 32 turnajů na svoje náklady a nakonec nejedou. A já na úkor karet musím čekat, přitom jsem mohl mít měsíc a půl jasno. Mrzí nás, že systém není nastavený trochu líp. Je to mrzutý.

Mrzutý, nespravedlivý?

To je těžké. Nespravedlivé se nedá úplně říct, to je z tohoto úhlu pohledu možná i to, že na olympiádě není 5. hráč světa z Číny, protože před ním jsou jiní Číňani. Na to se vymlouvat nejde. Ale politika udělování divokých karet by měla víc zohledňovat nejen to, že je fajn mít na olympiádě sportovce z rozvojových zemí. Doplatí na to hráč z Litvy, kde badminton skoro neexistuje a udělá tam stejnou službu jeho rozvoji, jako když pojede někdo z Bruneje, možná větší. Tam badminton nikdy neporoste, v Litvě je šance na zlepšení. Pravidla, na jejichž základě se to uděluje, nikdo nezná, je to za zavřenými dveřmi, spousta lidí je z toho nešťastných.

Jak vidíte své ambice na turnaji?

Realisticky říkám, že jsem kvalifikovaný žebříčkově jako druhý od konce. Vzájemnou bilancí zápasů patřím někam do poslední desítky. V každé skupině je někdo z Top 16 na světě - můžu dostat 1. nebo 16., jsou hráči, co jsem už porazil, teoretická šance na postup ze skupiny je, to je můj velký cíl a sen.

Máte za sebou dvě olympiády, může vás něco ještě překvapit?

Výrazně se to mění. Pamatuju si na první hry v Pekingu, těšil jsem se na olympiádu jako takovou, na novou zkušenost. V Londýně už jsem trochu věděl, do čeho jdu, těšil se na specifické věci a hlavně na tu vlajku. Teď se těším na to, že si užiju můj turnaj, koncentruju se maximálně na sport takovou formou, že je to poslední zápas mojí kariéry, ať to bude první, druhý nebo třeba snad až třetí, čtvrtý. Když se připravuju, převládají v myšlenkách badmintonové pocity nad tím, že se těším na jiné sporty a tu partu.

Reklama

Související témata: