Článek
Jak složité bylo tohle rozhodování?
Nebylo těžké. Když nedokončil čtvrtou kvalifikaci, začal jsem pochybovat, jestli má dost zkušeností pro takový dostih, jako je Velká pardubická. Potřebuje dozrát. Chybu jakou (v kvalifikaci) na desítce (překážce číslo deset - prodlouženém Taxisu) udělal, by dělat neměl. Být to na (klasickém) Taxisu, tak se přerazíme oba. Postavíme ho jen do (rámcové) Ceny Labe. S majitelem jsme se rozumně dohodli, ve Velké má jiného koně - Rabbit Wella.
A vy sám nejste naštvaný?
Beru to tak, že to rozjíždím na příští rok. Mám motivaci držet se v kondici. Jak to tak bývá, všechno zlé je pro něco dobré.
Kůň tedy na tom nebyl optimálně, jak jste se po pádu v kvalifikaci cítil vy?
Mě trošku bolela ruka, ale nebylo to tak zlé. Normálně jsem pokračoval ve fyzické přípravě podle plánu.
V Ceně Labe v jeho sedle nepojedete?
Ne, to nechám mladým. Ty menší dostihy mě tolik nezajímají.
Manželka vás od dostihů pořád marně odrazuje. Byla potěšená, že to letos takhle dopadlo?
Ani nevím. Vždyť my jsme to definitivně dořešili teprve dnes ráno.
Plánujete start za rok. Ale teď to bude poprvé za dlouhá desetiletí, kdy budete chybět podruhé v řadě. Nevyjdete už přece jen ze cviku?
Myslím, že ne. Jsem pořád u koní. Denně jich jezdím minimálně pět. Udržuju se. Mohl by to pro mě za rok být dárek k pětašedesátinám (20. října 2017).
Když letos nepojedete, vítáte, že budete mít víc času na volby, ve kterých se ucházíte o místo v Senátu?
Kampaň jedu na plné obrátky už delší dobu. Je to vždycky po obědě, takže s prací se to nekříží. Jen teď když jsme vyhráli Gran Premio (největší italský překážkový dostih v Meranu, ovládl Váňův svěřenec Mazhilis) jsme trochu zvolnili a oslavili to. Ale už zase pokračuju naplno.