Rubriky:

Ostatní

Radit Koukalové? To mi nikdo nenabídl, říká střelec Emmons. Ke zlatu pomohl krajanu Baileymu

30. března 2017 15:44 - Praha

Šestatřicetiletý rodák z Mount Holly Township v New Jersey, olympijský vítěz a mistr světa ve střelbě z malorážky Matthew Emmons je tátou čtyř dětí na plný úvazek, občas i mámou, tedy kromě kojení. Při tom stíhá trénovat sebe i střelce plzeňské Dukly. A ještě pomohl jako konzultant krajanovi Lowellu Baileymu k titulu mistra světa ve vytrvalostním závodě na nedávném mistrovství světa v biatlonu! Chlap na roztrhání, co říkáte? Přesto neztrácí úsměv a pohodu...

 

Archiv manželů Emmonsových

Pomáhal jste jako konzultant biatlonistům Spojených států amerických a Lowell Bailey se stal v Hochfilzenu mistrem světa ve vytrvalostním závodě. Užíval jste si to?

Samozřejmě! Ale u televize. Měl jsem velikou radost. Byl jsem s nimi před šampionátem na soustředění v Itálii. Dohodli jsme se na spolupráci minimálně do olympiády 2018 v Koreji. Baví mě to. Bylo by krásné, kdyby tam američtí biatlonisté vybojovali nějakou medaili.

Nezkusil byste poradit se střelbou i Gabriele Koukalové a českým biatlonistům?

Proč ne, ale takovou nabídku jsem ještě nedostal.

K Julii (2009), Martinovi (2013) a Emmě (2015) přibyla letos v březnu třetí dcera Gabriela. Jak stíháte funkci čtyřnásobného táty na plný úvazek?

Vcelku mi to jde. Když se blížil porod, staral jsem se o tři děti hlavně já, Kačka vařila, starala se o praní, ale když bylo třeba, uvařil jsem. Přebalování mi problém nedělá. Když je potřeba, zvládám všechno. Užívám si tuhle krásnou roli, i když to je někdy pěkná honička (směje se). Máme také chůvu, která nám moc pomáhá. Nejdůležitější je, že jsou všichni zdraví.

Čtete dětem i pohádky?

Každý večer! Hlavně Julince a Martinovi, čtu jim v angličtině. Učí se ji, hodně jim to pomáhá. Kačka čte dětem pohádky v češtině.

Stíháte vůbec svůj trénink?

Když mám čas, tak si vystřelím, ale sezóna mi začíná vlastně až na přelomu dubna a května. Postupně si přidávám. V dubnu letím do USA, v olympijském středisku v Colorado Springs, kde jsme kdysi s Kačkou bydleli, budu pracovat jako soukromý trenér talentovaných střelců.

Už jste rozhodnutý, do kdy budete střílet závodně?

Určitě do mistrovství světa 2018, pak se uvidí. Když přijde nějaká zajímavá příležitost, budu třeba dělat něco jiného. Střelba mě ale pořád baví.

Pracujete také jako trenér střelců plzeňské Dukly. Jak jsou na tom vaši svěřenci?

Trénuji puškaře. David Hrčkulák jde výkonnostně nahoru. Ještě ho čeká hodně práce, ale snaží se. Věnuji se také Adamovi Ciprovi, Aleši Entrichelovi a Kateřině Kolaříkové, které je devatenáct už jsou na ní vidět pokroky. Má přirozený talent.

Když srovnáte tréninkové podmínky v USA a Plzni. Je mezi nimi velký rozdíl?

Nejlépe znám olympijské centrum v Colorado Springs. Tam je více sportů, takže to zázemí je větší. Je tam všechno, od lékařů, až po psychology. Prostě úplné zázemí ve velkém komplexu, kde jsou bazény, tělocvičny, rehabilitace, skoro nic nechybí, až na to, že se tam střílí jen v hale. Plzeňské Lobzy jsou samozřejmě menší, ale je tam vše, co potřebujeme. Oproti Coloradu navíc venkovní střelnice, kde můžeme trénovat i ve větru, což je pro nás velice důležité. S podmínkami jsem jako střelec i trenér v Plzni spokojený.

A se životem v Česku?

Cítím se tu opravdu skvěle, naučil jsem se jazyk, mám i české občanství, ale dál reprezentuji USA, kde mám i nejbližší. V Čechách žiji s manželkou a čtyřmi krásnými dětmi, navštěvují nás příbuzní z Katčiny strany, máme tady kamarády. Už se cítím jako Čech. Jen zajít si na skvělé plzeňské pivo jsem neměl v posledních měsících čas (smích).

Karel Felt, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní