Rubriky:

Ostatní

Sáblíkovovu štve přehnaný respekt mladých. Ještě aby mi tak začali vykat, děsí se

13. října 2017 19:41 - Inzell

Necelé čtyři měsíce dělí pětinásobnou olympijskou medailistku pocházející z Nového Města na Moravě od čtvrté účasti v bitvách pod pěti kruhy. Martina Sáblíková po loňské sezóně provázené zraněním levého kolene absolvuje přípravu na ledě bez úlev. A vše směřuje k útoku na třetí olympijský medailový výlov v řadě. "Ještě v červenci jsem měla ke stoprocentnímu stavu daleko. Ale teď jsem v pohodě," říká třicetiletá rychlobruslařka.

 

archiv Sport Invest

Problémy s koleny komplikovaly závěr vaší minulé sezóny. Jak se cítíte na startu ročníku, jehož vrcholem budou olympijské hry v Pchjongčchangu?

Mám drobné problémy s hýžďovými svaly. Bolest trošku vystřeluje do zad, ale nijak mě neomezuje. Cítím se vlastně úplně v pohodě ve srovnání s loňským rokem. To jsem ve finále nemohla vůbec bruslit.

Trable s vazy v levém koleni jste tedy definitivně vyřešila?

Ještě do července byla bolest velice intenzivní. Koleno jsem měla zatejpované, musela jsem mít úlevy v tréninku. Skákání bylo nemyslitelné, posilovna také. Bylo stresující zvedat třicet kilogramů místo osmdesáti či sta. Už před cestou do Inzellu jsem byla v pohodě.

Dumala jste, zda vás tréninkový výpadek může poznamenat směrem k olympiádě?

Ano. Zpočátku jsem se strachovala, jak moc mě úlevy poznamenají do zimní sezóny a zejména směrem k olympiádě. Jenže pak jsem sedla na kolo a jezdila na kolečkových bruslích. A atakovala osobní rekordy. Nic neukazovalo, že by měla nastat nějaká katastrofa.

Byla jste o to více natěšená na první tréninky na ledě?

Ani moc ne. Proti kolečkovým bruslím je ten pohyb hodně jiný. Byť si nechám brusle naostřit jako na olympijský závod, stejně mi nohy jedou dopředu dozadu a nedá se to moc korigovat. Ale to trvá dva tři dny. Pak jsem v pohodě.

Představuje pro trojnásobnou olympijskou vítězku přípravné období nutné zlo?

Raději trénuji, než bych závodila. Jasně, jsem soutěživá. Jenže čím jsem starší, tím jsem nervóznější. Vždy jsem si myslela, že se zkušenostmi budu klidnější. Ale nedávno jsem situaci řešila se zpěvačkou Martou Jandovou při vyhlášení jedné ankety. A je na tom prý úplně stejně. Tak nevím...

Hned při prvních závodech, které jste v neděli absolvovala v Inzellu, jste na tříkilometrové trati zajela nejlepší letošní světový čas. Co pro vás výsledek znamenal?

Měla jsem z prvních závodů strach. Ale výsledky mi daly klid. Hodně mi to pomohlo z hlediska sebevědomí. Ještě dva dny před startem jsem se necítila optimálně. Doufala jsem, že se vejdu do elitní desítky. A byla jsem příjemně překvapená.

Je důležité ukázat hned na startu sezóny soupeřkám, jakou máte formu?

Je to fajn. Jsou zde holky, s nimiž se celý rok potkávám při závodech světového poháru. Snad mi forma vydrží celý rok.

Poprvé ve třiceti letech zažíváte trénink na oválu ve dvanáctičlenné české skupině. Je to příjemné?

Z velké části je tým tvořený juniory. Dodávají mi energii, je s nimi legrace. Ale mám problém s tím, jak ke mně přistupují s respektem. Když projdu, hned změní způsob konverzace. Nebo přestanou dělat vtípky. Nic takového přitom nevyžaduji, byť je zvláštní, že pro některé bych skoro mohla být máma. Až mi začnou mladí vykat, tak to nepřežiju.

Radek Malina (Inzell), Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní