Hlavní obsah

Šest let na stupních! Dostál jel pro stříbro, i když se nemohl soustředit na svůj dech

Szeged

Dvojitá radost! Kajakář Josef Dostál na mistrovství světa v Szegedu vyjel pro Česko místo na olympijských hrách v Tokiu a především druhým místem rozšířil svoji medailovou sbírku. Na kilometrové trati stál na stupních vítězů na vrcholné světové akci už pošesté za sebou!

Foto: Ivana Roháčková

Josef Dostál už má na krku stříbro z mistrovství světa v Szegedu.

Článek

Jak vás hřeje světové stříbro?

Chtěl jsem vybojovat olympijské místo, což znamenalo skončit do páté příčky. Jsem nesmírně rád, že se mi to povedlo. Říkal jsem si, že mi podmínky budou svědčit, tak by to mohlo dopadnout dobře. V průběhu závodu jsem doufal, že budu mít na medaili a chtěl jsem pochopitelně vyhrát. Snažil jsem se do posledních metrů, ale Maďar Kopasz byl lepší.

Dlouho jste se přitom spíše přetahoval s obhájcem zlata Portugalcem Pimentou.

Nechtěl jsem ho nechat ujet, aby mu moc nenarostla křídla. Když Maďar nastoupil, zkoušel jsem tam vydržet, ale asi 250 metrů před cílem jsem tušil, že jestli předvede finiš, jaký umí, bude to špatný. Čekal jsem, že tam ještě bude dělat bordel Bělorus Jureňa, ale dojel až šestý. To Slovák Peter Gelle zajel životní závod a za čtvrté místo a olympijské místo mu patří velké gratulace.

Maďaru Kopaszovi je teprve 22 let, čekáte, že bude váš velký soupeř do budoucna?

Rychle jezdí už teď, ale že tu vyhrál o 1,24 sekundy, nemusí nic znamenat. Když si vzpomenu, jak tady před osmi lety vyhrál Kanaďan Adam van Koeverden asi o dvě a půl sekundy v podobných podmínkách, a pak byl na olympiádě také až druhý…

V čem byly podmínky ve finále pro vás příhodné?

Pro mě byly určitě lepší než v předchozích dnech, možná i ideální, nefoukalo do zad. Jelo se mi dobře a mohl jsem si mnohem líp soupeře ohlídat.

Vyhlížel jste i bouřlivou kulisu, kterou vytvořili fanoušci na tribunách. Jak se vám zamlouvala?

Bylo to hrozný, až nepříjemný. Jsem rád, když jedu a soustředím se sám na sebe, na svůj dech a každý záběr. Ale tady to nešlo, ty bubny byly tak slyšet, že mi to psychicky nepomohlo.

Jak si ceníte toho, že už tolik let v řadě vozíte na olympijském kilometru medaili?

Udělali jsme od loňského roku zase velký krok dopředu, natrénováno jsme měli dobře, nevím, kde by se ještě dalo přidat. Ale možná se ten rok, jak jsme trénovali letos, projeví do příští olympijské sezony.

V Szegedu vás ale ještě čekají závody na deblkajaku s Radkem Šloufem, semifinále jedete už v půl čtvrté. Zbyly vám síly?

Teď ne, ale nějaké tam určitě najdu. Půjdu se vypádlovat, spálit laktát, něco malého sním… Půjdeme do toho s Radkem ostře, jako jsem šel na singlu. A buď to vyjde, nebo ne.

Existuje nějaký recept, jak urychlit regeneraci, když vaše závody dělí tři hodiny?

Asi existuje, ale je zakázaný, a v tomhle my nejedeme. (úsměv) Spát určitě nepůjdu, jen si oddechnu, zajdu někam do chladu a připravím se.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články