Článek
S přítelem Tomášem se zasnoubila po své první olympiádě v Riu, se svatbou ale ještě počkali. „A nechali jsme to na letošní skvělý rok,“ s úsměvem vyprávěla Kudějová krátce poté, co si v Troji zajistila olympijskou nominaci v nabité domácí konkurenci.
„Domluvili jsme si první termín, ale za dvě hodiny jsme zjistili, že už jedni vodáci ten den svatbu mají, tak jsme to posunuli o týden později. Jenže pak se na další víkend přesunulo mistrovství Evropy, kde se ještě mohlo jet o olympiádu, tak jsme to zase posouvali na 2. října,“ popisuje třicetiletá kajakářka.
Kateřina Kudějová si v Troji zajistila účast na olympiádě v Tokiu.
Do Tokia by tak už měla jet pod novým jménem. Pod jakým? „To já právě ještě pořád nevím,“ usmívá se. „Úplně se nechci vzdát svého a chci si vzít Tomášovo, tak asi budu Minaříková Kudějová,“ přemítá.
Životní sezonu prožila svěřenkyně Jiřího Prskavce staršího před pěti lety, kdy se stala v Londýně mistryní světa. O rok později si vyjela Rio, ale přišly také nelehké časy. Na vodě i v osobním životě…
„V jeden rok mi krátce po sobě umřela babička a Tomášovi děda s babičkou. Nesla jsem to dost těžce, navíc se zjistilo, že mám rakovinotvorné buňky a musím na operaci. Dobře to dopadlo, ale bylo to těžké období a nedařilo se mi ani na vodě. Byla jsem dost vyřízená. Vždycky když jsem si říkala, že už je to dobré, se zase něco stalo,“ popisuje.
Zpátky do pohody jí pomohla se dostat i sportovní psycholožka. „Já na ty psychověci moc nevěřila, ale překvapilo mě, jak to bylo dobré,“ přiznává Kudějová s vírou, že svatba a úspěšný boj o Tokio jsou pro ni znamením návratu na vlnu úspěchů.
