Článek
Jeho tělo ozvláštňují tetování, často mění i účesy. „Vloni jsem měl ten culík, teď nechápu, jak jsem ho mohl nosit. Chtěl jsem další změnu, tak jsem do toho šel i s rizikem, že budu vypadat jako debil,“ usmívá se. „Našim se to nelíbí, ale taťka měl v mých letech to samé, tak nemůže nic říkat… Z toho člověk vyroste,“ ujišťuje.
Chce začít doma
Zásadnější vliv na jeho úspěch ale bude mít nová loď, kterou po návratu ze zahraničních soustředění testuje. Poprvé ji v závodě otestuje při domácí nominaci na konci dubna, byť od reprezentačního šéftrenéra dostal jako mistr světa svolení ji vynechat.
„Nechci jet první závod hned na mezinárodní úrovni. Potřebuju doma zjistit, jak na tom jsem. Pak loď vyzkouším na Světovém poháru, a jestli bude rychlejší, vezmu ji i na olympiádu,“ plánuje.
Sněhobílou barvu své nové kanoe měnit nehodlá. „Na bílé lodi jsem začínal a chtěl bych na ní jet i při svém životním vrcholu. Nechtěl jsem nic přeplácaného, olympiáda je čistá, bílá se mi líbí,“ vysvětloval.
Uletět může i na dvoustovce
V Riu se Fuksa představí na dvoustovce i kilometru, a tak může snít svůj odvážný sen. „Jasně, že sním o dvou zlatých. A nejlépe o třech,“ přiznává s vidinou možného, byť nepříliš pravděpodobného, startu i na deblkanoi se svým bratrem. „Ale to je sen, jsem nohama na zemi, víme, jaká je konkurence,“ říká s tím, že kilometr zůstává jeho hlavní disciplínou.
„Na něj trénuju především. Ale po kiláku bude dost času si v Riu odpočinout, budu v pohodě, že mám po své disciplíně. A dvoustovka mi jde i bez speciálního tréninku, nikde není psáno, že mi to v Riu nemůže uletět,“ věří Fuksa.
