Článek
„Konec v Drnovicích na mě dopadl včera na posledním tréninku, kdy jsem si to uvědomil. Jsem rád, že na tento zápas přišla taková divácká kulisa. Slyšel jsem od lidí, že nám hrozně fandili a tentokrát nám i spoustu věcí odpustili. Publikum nebylo přísné, za což jsem velmi rád. Rozloučili jsme se s Drnovicemi hodně důstojně,“ shrnul kouč Jan Kameník, který Vyškov vede ve třetí baráži v řadě. Aktuální je pro klub stěhující se do Příbrami poslední.
Nostalgie dopadla i na Tomáše Čelůstku, jenž naskočil do hry ve 29. minutě poté, co z utkání kvůli zranění odstoupil stoper Jan Štěrba.
„Při zápase jsem nevnímal, že je to jiné než jindy, ale teď mě to strašně mrzí. Přirostlo mi to tady k srdci a hrálo se mi tu velmi dobře. Ten stadion je neuvěřitelný, jak na vás dýchne historie, která se tady odehrála. Je obrovská škoda, že to tady končí. Stadion by si zasloužil opravit, aby se na něm hrály další velké zápasy,“ přemítal Čelůstka.
Klub čeká stěhování do tři sta kilometrů vzdálené Příbrami. Na hráčích Vyškova ale nebylo v prvním barážovém utkání patrné, že by to nějak zamávalo s jejich motivací.
„Za mě jsme odehráli velmi dobrý zápas. Pořád máme o co hrát, což je skvělé. Nasazení, bojovnost a chuť Duklu porazit byla opravdu velká. Soupeř ukázal, že má výborný tým a pro nás to nebylo nic jednoduchého,“ hodnotil třiatřicetiletý zlínský rodák.
Brankář Vyškova Jan Sirotník chytá míč do náruče před dotírajícím útočníkem Dukly Kevinem-Princem Millou.
Domácí vstoupili do zápasu s favoritem aktivně, a i když Dukla postupně převzala útočnou iniciativu, vytvořili si i vyškovští fotbalisté několik solidních šancí, tu největší v závěru neproměnil hlavou Tom Ulbrich.
„Ke gólu jsme měli hodně blízko, ale nedokázali jsme se prosadit. Byli jsme ale Dukle důstojným soupeřem,“ shrnul Kameník.
Před odvetou mohou být jeho svěřenci jako outsideři více klidní.
„Jestli máme mít nějakou výhodu, tak možná to, že jsme psychicky nastavení na to, že baráž je pro nás výzva, a když se nám nepodaří uspět, nic se neděje. Soupeř je v pozici favorita, takže musí. Na druhou stranu kvalita kádru a zkušenosti jsou trochu na jeho straně. Každopádně neskládáme zbraně. Osobně jsem zdravě nervózní, ale nervóznější jsem byl před zápasem s Prostějovem, kde jsme měli potvrdit baráž (Vyškov v neděli vyhrál 2:0 v Prostějově - pozn.red.),“ pověděl Kameník.
Po nedělním klání na Dukle pak spoustu hráčů vyškovského celku čeká intenzivní jednání o budoucnosti, což je třeba příklad Čelůstky, jenž by se rád sešel v jednom mužstvu se svým starším bratrem Ondřejem, který by se mohl vrátit do Česka z aktuálního angažmá v Turecku.
„Něco se napsalo, ale nic konkrétního ještě nemám. Netuším, jak se rozhodne bratr. O všem se pobavíme. Je pravda, že sníme o tom, abychom si zahráli spolu. Já o tom sním možná víc. Bylo by to nejhezčí, co by nás mohlo potkat. Letos je poslední šance,“ dodal Čelůstka.
