Článek
Euforie na vás byla znát hned po dojezdu.
Je to fantastické. Byl jsem pod velkým tlakem, vím, že to tady umím a bylo hrozně těžké to dotáhnout do konce. Nechtěl jsem jet finále z poslední pozice, ale stalo se, tak jsem to ošálil sluchátky, abych dojezdové časy neslyšel a šel do závodu s čistou hlavou. Dokonce jsem se usmíval, protože mi kamarádka říkala, proč se na startu mračím, tak jsem jel s úsměvem.
Medailí z evropských i světových šampionátů už jste posbíral spoustu, kam řadíte zlato z Pau?
Tohle bude asi top. Tady je to fakt těžké, navíc to byl úžasný závod.
A ve skvělé atmosféře. Zažíváte ve sjezdu někde podobnou?
Dalo by se to srovnat s Augsburgem, kde se v roce 2011 jelo mistrovství světa ve sprintu, tam byl podobný kotel a je tam úzká trať.
Čekal jste, že největším soupeřem bude stříbrný slalomář z Ria Matej Beňuš?
Maťo umí dobře pozlobit. Třeba francouzští kluci ho moc neznali, ale pro mě byl jedním z velkých favoritů.
Zkoušejí se ve sjezdu slalomáři prosadit častěji?
To ne, Maťo je ryzí výjimka. Umí na tom jezdit od mládí a my jsme jedině rádi.
Vy jste také jezdil slalom?
Za mlada ano, začínal jsem s ním a jezdil do čtrnácti let.
Proč nakonec vyhrál sjezd?
Asi kvůli podmínkám, které u nás v Pardubicích panují. Nemáme žádnou umělou dráhu, pro mě by to znamenalo každodenní dojíždění na kanál, nebo se přestěhovat. Oddíl u nás je ryze sjezdový, slalom je jen na začátek, aby se děti naučily základy, pak se většinou přesedá do těch sjezďáků.
Při mistrovství Evropy jste se s trenérem Šťastným vsadil o zahradní traktůrek. I teď přišla nějaká sázka?
Tady nic. Jen mi před odjezdem pohrozil, ať se bez medaile nevracím, tak snad bude spokojený.
Sjezdařská výprava tu bydlí v chatkách, sami si vaříte. Dnes přijde oslavné grilovaní?
Uděláme party tady na kanálu, se všema.
