Hlavní obsah

Z kapačky pro evropské stříbro! Přišlo mi to jako utopie, žasl Přindiš

Michal OsobaSport.czPrávo

Minulou sobotu se mohl sotva postavit, teď slaví titul vicemistra Evropy! Kajakář Vít Přindiš si po potížích se zády v pražské Troji dojel pro stříbro, rychlejší byl jen Slovinec Peter Kauzer.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Vít Přindiš oslavuje stříbrnou medailina ME v Troji.

Článek
Fotogalerie

Věřil byste před týdnem, že váš příběh může mít takový happyend?

Ne. V sobotu jsem ležel na zádech, měl jsem problém zvednout nohu a dojít si pro pití, obsluhovala mě moje slečna. Kdyby mi někdo řekl, že budu mít medaili, když jsem ležel na kapačce, vysmál bych se mu. Pro mě to byla utopistická myšlenka.

Z pohledu zdraví to pro vás byl nejnáročnější šampionát?

Rozhodně. Nikdy se mi podobné peripetie před šampionátem nestaly. Řešil jsem to vloni v Lipsku na Světovém poháru, od té doby se to trochu táhlo, ale vždy jsem se dal dohromady. To, co jsem zažil teď, pro mě bylo něco nového.

Se zády dlouho laboroval i váš tréninkový kolega Vavřinec Hradilek.

On to má spíš nahoře, já níž, mám vyhřezlé dvě bederní plotýnky, artrózy obratlů… S Vávrou jsme si říkali, že když se dáme dohromady, jeden z nás bude úplně zdravý a druhý pěkně v pr... (úsměv)

Po třech jízdách na šampionátu záda drží?

Jsou dobrá. Já se před každou jízdou snažil cvičit, aby držela. A i teď po víkendu mě čeká dost práce, abych je dostal do rozumného stavu a nezhoršovala se.

Ani při záklonech v brankách jste o ně neměl strach?

Nemyslel jsem na to. Když jsem šel na vodu poprvé po těch problémech, bál jsem se dělat různé náklony a rotace. Ale dva tři dny před šampionátem jsem věděl, že do toho musím jít naplno, protože nedělat záklony na tak těžké trati prostě nejde. Musel jsem doufat, že záda vydrží.

Předvedl jste ve finále ze svého pohledu ideální jízdu?

Až na ten spodek, kdy jsem trochu zůstal ve válcích, tam jsem možná ztratil i vítězství. Ale jinak si nemůžu stěžovat. Stříbro je super po těch lapáliích, co jsem poslední týden prožil. Cesta mistrovstvím se mi povedla přesně tak, jak jsem chtěl. První jízda na pohodu, dobré semifinále, a to nejlepší ve finále.

Jak jste si užil opět hlasitou diváckou kulisu?

Úžasné. Přesně si vybavuju moment, kdy jsem jel z pravé do levé protivody nad mostem. Byl jsem už docela hotový a slyšel ten neskutečný rachot. Docela mě nabudil a o to víc jsem zabral. Atmosféra byla neskutečná.

Navíc jste se na stupních vítězů potkal s Jiřím Prskavcem.

V současné konkurenci stát na stupních vítězů ve dvou, to je vždycky skvělé. S vítězným Peterem Kauzerem i Jířou skvěle vycházím, už nahoře jsme si na startu popřáli štěstí a říkali si, že by bylo fajn, kdybychom se sešli zase na stupních. A ono to klaplo. Škoda tedy, že nás Kauzer porazil, mohl být třetí jako na mistrovství světa v Pau. (úsměv)

Čekání v cíli bylo dlouhé? Ještě po vás jeli čtyři kajakáři…

Ani ne. Já věděl, že jízda byla dobrá a neskončím hůře než loni (pátý), což byl můj cíl. Pak už jsem jen čekal, jestli to někdo pokazí, nebo ne.

Reklama