Hlavní obsah

Šárka Sudová byla s kvalifikací spokojená, Nikola moc ne

Karel FeltPrávo

Diskotéka na sněhu a velká show, taková byla atmosféra sobotní odpolední kvalifikace na boulovém svahu při freestylu žen. Ve sluncem zalitém Sauze d´ Oulx jich bojovalo třicet o dvacet postupových míst. Pády hned vyřadily ze hry Korejku Jun Če Rin a Španělku Nurii Montaneovou. Předpokládané medailové favoritky pak byly v postupové dvacítce rozházené od prvního do osmnáctého místa.

Článek

Třináctá vyjela do boulí česká naděje Nikola Sudová. Její jízda vypadala na pohled velice klidně a elegantně. Dokonce i američtí fanoušci, kteří řvali freneticky při jízdě svých závodnic, ocenili stejně bouřlivým potleskem i čtyřiadvacetiletou Nikolu Sudovou. Ta si místo přilby nasadila čepičku a čekala na výsledky soupeřek i sestry Šárky. Z cílového prostoru odcházela mezi posledními a její úsměv nevypadal úplně spokojeně...

"Mohlo to být lepší, ale zase to není tak nejhorší. Za mnou jsou holky, které měly být také víc vpředu. Mám pocit, že to je takové rozházené po té dvacítce. Rozhodčí by neměli k pořadí z kvalifikace přihlížet, protože třeba Američanky za mnou by na tom byly hodně špatně. Finále začíná od nuly, takže šanci na medaili má všech dvacet závodnic," hodnotila opatrně situaci po kvalifikaci.

Její hodnocení se v porovnání s jinými závodnice nezdálo zrovna nejspravedlivější... "Někdo říká, že bylo jiní zase že to odpovídá. Asi nevypadám moc agresivně. Mám sice rychlý čas, ale nevypadám, že mám problém a rvu se s ním. Na rozhodčí asi působí i emotivní gesta v cíli. Po finále ho přidám, budu se děsně radovat," smála se už spokojeněji.

Hned se také přiznala k chybám... "Bylo jich tam dost. Hned na prvním můstku po saltu s krosem jsem odskočila doleva místo doprava. Naštěstí jsem neudělala velký oblouk. Na dolním skoku při helikoptéře jsem zamávala rukama, takže to nevypadalo, že mám skok pod kontrolou," pokrčila rameny.

Do finále se chystá zařadit salto mimo osu, tedy skok, který předpokládá, že by mohl otevřít cestu k medaili. "Uvidíme, ještě si to nechám projít hlavou. Nervóznější bývám při kvalifikace, takže by to mělo být po téhle stránce dobré. Navíc nejsem vpředu, takže na mne nebude takový tlak," přemýšlela nahlas o finále a rychle odešla do šatny, hledat klid před večerní bitvou omedaile.

V sestřiných stopách

Mladší ze sester Sudových, dvacetiletá Šárka po dojezdu s napětím sledovala výsledkovou tabuli a jen trochu zklamaně pokrčila nosík, když se u jejího výsledku 18,64 bodu objevilo pořadí - 23. Na postup potřebovala víc než tři body a po dojetí všech závodnic skončila 26.

"Zklamaná? Ani ne, jsem ráda, že jsem to sjela bez větší chyby. Kdybych se vešla do dvacítky, bylo by to úžasné. Pořád se nic neděje. Na první olympiádě především sbírám zkušenosti, snažím se tady ze všeho v tomto směru vytřískat co nejvíc. I trenér mi říkal, že o nic nejde. Nejprve se musím naučit skoky a pak mohu pracovat na rychlosti. Přesně jako Nikola před čtyřmi roky," říkala po závodě Šárka. Čekání na startu bylo prý nepříjemné, ani neviděla jet sestru.

"Helikoptéra na horním můstku byla jakž takž, zato salto dole nebylo excelentní, ale to jsem poznala až při pohledu na velkou obrazovku při opakovačce v cíli. Byl tam menší kros. Přitom v tréninku mi docela šel. Jenže jsem velká trémistka a to čekání na startu se na mně asi projevilo. Nervózní budu i večer, až pojede Nikola finále, ale to bude jiná nervozita. Já ji to strašně přeju. Co jí přeju? No přeci... Nebudu nic říkat. Nechci to zakřiknout," usmála se šibalsky a odešla do šatny.

Reklama