Rubriky:

Sport+

Z fotbalisty Sparty podnikatelem. Párkrát jsem naletěl, firmu vedu jako malý mančaft, říká Gabriel

11. srpna 2018 07:16 - Rynholec

Stáhl se do ústraní. Po konci fotbalové kariéry se bývalý obránce Sparty Petr Gabriel vrhl na podnikání. Prahu částečně vyměnil za obec Rynholec ve Středočeském kraji, kde sídli jeho společnost. Na letenský tým ale určitě nikdy nezanevřel. Díky sedmnáctiletým dvojčatům Šimonovi a Adamovi je na Strahově dost často. Pětačtyřicetiletý Gabriel promluvil i o internacionalizaci Sparty, či o chybě Radakoviče v odvetném duelu 3. předkola Evropské ligy proti Subotici. Zároveň prozradil, jak bylo těžké vyrovnat se s tlakem okolí po podobné minele, kterou udělal na EURO 2000.

 

Archiv Petra Gabriela

Fotbalovou kariéru jste uzavřel v roce 2009. Poté jste se vrhl na podnikání. Co je nyní vaší hlavní pracovní náplní?

Zabývám se čištěním průmyslových technologií a renovacím DPF. Pak také čištěním chladičů.

Předtím jste ale podnikal ve fotovoltaice?

Jo, jo, jo. Ale musel jsem od toho v roce 2012 opustit, protože stát pozastavil dotaci solárních panelů, což s tím úzce souviselo. Proto jsem se vrhl do jiného podnikání, které bylo tak nějak schované „u ledu".

Jak náročné bylo skončit s jedním byznysem a takříkajíc od nuly začít nový, zcela odlišný?

Musel jsem se ho holt naučit úplně stejně jako předtím ten první. Byla škoda, že jsem se za ty 3 roky už dost v této oblasti naučil. Ale učím se vlastně i nyní neustále, protože technika, emisní předpisy, auta a vše, co je s čištěním filtrů a katalyzátorů spojené, se neustále vyvíjí.

A přestup z fotbalu do byznysu byl jak těžký?

Tak těžký samozřejmě byl. Sportovec, který se 18 let živí profesionálním sportem, který prošel pouze nějakou střední školou, ale s vidinou, že by chtěl hrát fotbal, tak je pro byznys celkem naivní tvor. Byznys a sport fungují trochu odlišně. To znamená, že já od roku 2009, kdy jsem začal podnikat, jsem působil jako naprostý nováček. Párkrát jsem naletěl, ale to naletí i zkušený manažer a nějak jsem začít musel. Postupem času se snažím využívat více nasbíraných zkušeností, korigovat a řídit firmu lépe a lépe. Teď mám pod sebou k řízení více lidí, takže jsme, jak takový malý mančaft. Všichni, co jsou tady u mě ve firmě, vědí, že je vedu jako malý sportovní klub. Od té týmové práce jsem v zásadě neodešel, což mi trochu přineslo i úspěch. Ale to, co mě dovedlo v byznysu nyní na současnou úroveň, je důležitý profesionální přístup. Z fotbalu jsem byl zvyklý pracovat na plný pecky, vždy na plno, což musím i nyní v podnikání. A navíc sám na sebe jsem hodně tvrdý, což mi taky moc pomáhá.

Jste tvrdý i na vaše sedmnáctiletá dvojčata Šimona a Adama, kteří hrají fotbal za mládežnické výběry Plzně, respektive Sparty?

Jsem občas velmi přísný. Až mě někdy musí manželka doma krotit. Synům předávám své zkušenosti, jak pozitivní, tak negativní. Je potřeba se vyvarovat jednoduchých chyb, které jsem já sám před kariérou a ve své kariéře udělal. Já si myslím, že bez zdravé výchovy nikdo nic pořádného nedokáže. Pokud chtějí kluci hrát fotbal na vyšší úrovni, musí být připraveni i na značný stres a tlak zvenčí, pokud nebudou, tak mohou hrát fotbal jen pro srandu někde v nižší soutěži.

Dokážete už teď odhadnout, zda z nich rostou profesionální fotbalisté?

Ještě je brzy. Záležet bude na tom, jak zvládnou přechod do dospělého fotbalu a také na tom pověstném štěstí. Podle toho, jak se jim přechod povede, tak podle toho se jejich kariéra bude vyvíjet. Takže následující rok, dva budou extrémně důležité, doteď to byla jenom sranda. Teď je to o tom, aby vychodili školu a pak se uvidí, zda budou pokračovat v nějaké práci, nebo se budou živit jako sportovci. Na to mají dobře nakročeno, jsou v dobrých klubech, to ovšem není všechno. Myslím si, že vědí, co chtějí a doma mají i skvělé zázemí.

Díky synům jste asi velmi často na Strahově, kde mládež Sparty trénuje. (Šimon odešel do Plzně teprve v červenci - pozn. red).

Prakticky pořád.

Sledujete kromě kategorií, kde hrají vaši synové, i áčko Sparty?

Tak samozřejmě. Áčko sleduji trochu zpovzdálí, takže jsem si na něj dělal průběžně jistý náhled.

A ten je jaký?

Že ten loňský nákup 11 hráčů byl obrovsky riskantní a myslím, že úplně zbytečný. Sparťanský finanční budget díky financování panem Křetínským je obrovský, tak mělo dle mě dojít k nákupu max. 3-4 velmi kvalitních hráčů, kteří by vytvořili kostru týmu. Mluvím teď třeba o brankáři, stoperu, střednímu záložníkovi či útočníkovi. Kolem nich pak postavit výběr stávajících českých výborných hráčů. Ale to hodnotím situaci, když se investovat do posil ze zahraničí chtělo. Myslím si, že tím, že Sparta v mládeži průběžně sbírá talenty a může si vždy dovolit koupit někoho, kdo v lize překvapí, tak tahle by to mohlo fungovat a mělo i případnou budoucnost. Sparta byla vždy založena na těch nejlepších fotbalistech z celé ČR, už za mě to tak bylo. Vždycky, když někdo vylítnul v jiném týmu, tak se koupil. Ale teď je ten trend trochu jiný, do Česka začali proudit zahraniční hráči a Sparta chtěla být asi nejaktivnější.

Moc tehdejších posil se ale ve Spartě neprosadilo...

Teď vidíme, kolik hráčů hrálo pod Stramaccionim, hraje teď a kolik jich pouze pobíhá kolem hřiště. Těch zahraničních hráčů je tam podle mě moc. Když to shrnu, hromadný nákup vidím jako nedobrý krok. Myslím, že Sparta nakoupit mohla, to je jasný, i takhle utrácet, ale měla zachovat to jádro z českých hráčů, kteří by v budoucnosti klub tvořili a reprezentovali. Vemte si, že Sparta byla vždy pilířem reprezentace a teď? To je ukázka toho, že Sparta neprodukuje žádný hráče, který mají reprezentovat český fotbal. Tvrdí se, že Sparta má největší úspěšnost, co se týče odchovanců v lize, já si ale myslím, že ti hráči se „udělají" někde jinde a pak se zase nakupují zpět. Mluvím třeba o Martinu Frýdkovi, taky ze Sparty odešel a pak se vrátil na Letnou. A teď byl v Jablonci jediný Čech v sestavě Sparty. Hráči odejdou na hostování, kde hrají pravidelně, protože dostanou šanci hrát 1-2 roky ligu, což je super, a pak se do Sparty znovu vracejí. Ale já si myslím, že by se ve Spartě taky postupně prosadili. Asi ale není čas a prostor.

Proč si teda myslíte, že Sparta nedává tolik šancí svým odchovancům?

Tak když tam máte tolik drahých zahraničních hráčů, který jste koupili za hodně peněz, tak přece nemůžete dávat šanci mladým. To byste byl sám proti sobě. Fotbal je velký byznys a když je někdo levný hráč, tak nehraje. To tak je všude v Evropě. Ten, kdo je levný, bere „málo" peněz, je pro klub tak nějak nezajímavý. Naopak je potřeba využívat ty hráče, kteří stáli balík.

Novým hráčům ale dlouho trvá aklimatizace a potřebují čas na sehrání se spoluhráči...

Proto si myslím, že před tím rokem mělo přijít jen pár nových hráčů, a ne hned celá jedenáctka.

Sparta podruhé v řadě vypadla v předkole Evropské ligy. Po CZ Bělehrad nad její síly byla Subotica. Jak jste jako bývalý obránce viděl chybu Radakoviče v odvetném duelu?

Chyba, chyba... já nechci říkat úplně chyba. Mohl to řešit jednoduše a odkopnout míč na tribunu a byl by z obliga. Ale situaci řešil, jak ji řešil. Řeknu to i jinak. Všichni si bavíme o chybě obránce, ale když nedá útočník v tom samém zápase tři jasné šance, tak je to stejná hrubá chyba. Ale to se nic moc neděje. Jednoduše neproměnil.....

Jak dlouho bude Radakovičovi podle vás trvat, než na tento moment přestane myslet? Přece jen je ve Spartě krátce a start angažmá si určitě představoval jinak.

Nutno říct, že situace na Spartě je úplně jiná než v Olomouci. Kdyby takovou chybu udělal v dresu Sigmy, tak za den je v pohodě. Ve Spartě je ale ten tlak obrovský, kdo za ni nehrál, tak si ho nedokáže představit. Pakliže mu odpustí média, tak na ni za chvíli zapomene, ale jestli mu ji budou neustále předhazovat, tak to může trvat trochu déle. Chybou se každý člověk učí, on je dost mladý, takže mu to pouze pomůže. Já vím, o čem mluvím.

Narážíte na moment z ME 2000 v utkání s Francií? Jak jste se s tím vyrovnal? Strhla se na vás velká kritika z médií i od fanoušků.

Byla to podobná situace, neměl jsem vymýšlet a poslat míč taky na tribunu. Základ vyrovnání s touto situací byl v tom, že jsem byl k sobě hodně tvrdý a jen díky tomu jsem tu nešťastnou situaci časem vstřebal. Také mi pomohlo, že jsem odešel do zahraničí a tam měl klid na svoji práci. Ten tlak od médií, kritika fanoušků byla tehdy u nás veliká. S médii jsem moc dobře nevycházel, takže si mě pěkně vychutnali. Byl to jeden zápas z několik stovek, které jsem odehrál na velmi dobré úrovni. Podobné chyby se dějí každý ligový víkend v celé Evropě a život jde dál. O tom fotbal vlastně je, kdyby nebyly chyby, nepadaly by góly.

Ale vaše kariéra v Německu (Gabriel přestoupil do Kaiserslauternu v červenci 2000 - pozn. red.) moc dobře nezačala.

Jo no. Prakticky okamžitě jsem se zranil, třináct měsíců jsem marodil a pak v takové soutěži jako je bundesliga se strašně dlouho dostáváte do top fitu. To se nedá ani s českými podmínkami srovnat. Vracel jsem se prakticky tři roky, až těch posledních pět let, co jsem hrál za Bielefeld, kam jsem v roce 2003 přestoupil, jsem si pořádně fotbal v zahraničí užil.

Vizitka Petra Gabriela
Narodil se 17. května 1973 v Praze
V první lize se proslavil hlavně v dresu Sparty, se kterou získal čtyři mistrovské tituly (1997-2000).
V červenci 2000 přestoupil do německého Kaiserslauternu. O tři roky později odešel do druholigového Bielefeldu, se kterým vybojoval postup do první bundesligy.
Po návratu z Německa oblékal dres Viktorie Žižkov. Kariéru ukončil v roce 2009, kdy Žižkov z první ligy sestoupil.
Deset startů si připsal i v dresu reprezentačního A mužstva. Zahrál si na EURO 2000, kde v souboji s Francií nešťastně poslal do brejku Thierryho Henryho, který vstřelil první gól zápasu. Francie nakonec vyhrála 2:1 a Češi ztratili šanci na postup ze skupiny D.
Zajímavost: Během derby v listopadu 1999 zlomil Gabriel nohu spoluhráči Vladimíru Labantovi. „Toto téma je pro mě tabu, nechci se k němu vyjadřovat," prozradil po téměř 19 letech Gabriel.
Václav Trousil, Sport.cz

Zrušit

Nejlepší články a glosy jednou týdně do e-mailu

Zadané údaje zpracováváme dle těchto podmínek.

Časová osa: Sport+

Filtr článků - Sport+