ŠKORPILŮV ZÁPISNÍK: Čajíčkové soutěži konečně zvoní umíráček aneb kopanec do zadku je někdy lepší

Před sedmi léty bylo naopak vyhodnoceno, že neumíme útočit, protože hráči nemají základní technickou vybavenost a problém nastává již při prvním doteku s míčem. Aby se hráči mohli technicky zdokonalovat, byla vymyšlena juniorská liga, kde budou mít ideální podmínky, protože tam nebude tlak na výsledek. Nebude tam totiž hrozit sestup tak, jako B-mužstvům ve třetí lize a divizi. Béčku Sparty dokonce v lize druhé. Že bez tlaku na výsledek nebude tlak na pořádné bránění vizionářům jaksi ušlo.

Tehdejší šéf Teplic Hrdlička juniorskou ligu obhajoval s tím, že jak to jejich béčko rozhodčí ve třetí lize řežou. Já jsem na to říkal, že v Liberci mám opačný přístup a říkám rozhodčím: „Řežte je hlava nehlava, ať jsou připraveni na první ligu." Něco, co jsme měli umět vyřešit v žákovské kategorii, kdy jsme měli děti nechat hlavně hrát, aby se naučily, jak útočit a jak bránit, řešíme prodloužením dorosteneckého věku. A to v době, kdy hráči mají zvládnout přechod do fotbalu dospělých a souboje s nimi.

Trénoval jsem dorost Hradce patnáct let v kuse a každý týden jsme hráli přípravný zápas proti celku dospělých až po divizi. Pořádal jsem zimní turnaj pro dospělé a účastnil se jej s dorostem. Hráči byli již v dorosteneckém věku na fotbal dospělých připravováni.

Že někdo vymyslí pitomost je běžné. Že tomu jiný požehná, je horší. Když už se ten nápad s juniorskou ligou zrodil, měl být následně svolán aktiv trenérů první a druhé ligy a tam měla být položena otázka: Chlapi, co tomu říkáte, bude to pro vás lepší, když budete mít zraněné, vykartované a nemocné a musíte sáhnout do rezervy pro hráče bez zkušeností z dospělého fotbalu? Bude pro vás lepší poslat tam do soutěžního utkání hráče ze svého kádru, aby měl zápasovou zátěž a hrál mnohdy proti dorostencům?

Navíc se ten problém umocnil zrušením farem. Uvedený projekt byl podroben od samého počátku kritice. Bohužel ne odborné oponentuře. S odstupem času trenér Koubek prohlásil soutěž za čajíčkovou a tak ji konečně zvoní umíráček.

Celý problém výchovy hráčů spočívá v trenérech, jejich výchově a zda a jak můžou sami vychovávat. Doba se mění. Na FTVS jsem při přednášce z teorie vyučování slyšel, že učitel musí být bestie. Když řekne, že nedá písemku, tak ji musí dát. Jen tak bude škola vychovávat pro život. Zatímco dnes slyšíme jen: „Pozitivně, pozitivně". Přitom kopanec do zadku by byl někdy lepší.