Rubriky:

Sport+

Prošel Celtikem či Hertou. Nabídky měl i z Bayernu. Nyní Twardzik restartuje kariéru na Slovensku

10. října 2018 16:46 - Praha

V patnácti letech měl podepsanou první smlouvu s bundesligovým týmem. O rok později dokonce se slavným Celtikem Glasgow. Skvěle našlápnutá kariéra dnes pětadvacetiletého fotbalisty Filipa Twardzika ale nabrala po zranění třísel strmý pád. Po restartu ve Vítkovicích se nyní snaží prosadit ve slovenské lize v dresu Ružomberku pod vedením českého kouč Davida Holoubka.

 

Rudolf Maškurica

V mládežnických výběrech jste působil v Německu, jelikož tam působil váš otec René, bývalý fotbalový brankář. Jak vzpomínáte na své první fotbalové krůčky?

V Sachsenu Lipsko jsme takzvaně běhali za balónem... Byl tam problém, že z našeho ročníku nás bylo málo, a tak jsme trénovali se staršími. Pořádný zápřah nastal v Erfurtu, kde jsme pravidelně 3-4 týdně chodili na trénink a o víkendu byly zápasy. Program jsme měli nabitý od rána do večera. V létě 2008 se o nás s Patrikem začala zajímat celá řada německých týmů v čele s Bayernem Mnichov či Borussií Dortmund.

Po dohodě s rodiči jste ale usoudili, že nejlepší bude jít do Herty Berlín. Proč?

Protože v tu dobu měli nejlepší juniorku v Německu. Hodně mladým hráčům pak dávali šanci zahrát si i v bundeslize. V Hertě jsme v patnácti letech podepsali svou první smlouvu.

Už za necelý rok jste ale opět šel jinam, když jste s dvojčetem Patrikem podepsali v Celtiku.

Nikdo tehdy nečekal, že se ozve takový klub, jako je Celtic. Opět jsme to s rodiči hodně probírali, byl to pro nás velký skok a zároveň i velký sen jít do ještě většího klubu. První rok tam s námi byla máma, abychom to měli jednodušší. Po čase, kdy viděla, že jsme se zabydleli a mluvili anglicky, letěla zpátky do Německa.

Jak na vás zapůsobilo prostředí v klubu?

Fantazie. V Celtiku velice dobře pracují s mladými hráči. My jsme s bráchou hráli za sedmnáctku či devatenáctku. Do roka jsme se ale hodně zlepšili, takže po nás začali koukat i z áčka. Tehdy ho vedl Neil Lennon. Netrvalo dlouho a trénovali jsme s hlavním mužstvem a já měl i to štěstí, že jsem si za něj zahrál na Emirates Cupu. Nejprve proti Arsenalu a poté proti Lyonu. Takže hned dva takové pecka zápasy na začátek mojí kariéry. Po turnaji jsem pak trénoval s áčkem a hrál za juniorku. To jsem měl dobře našlápnuto.

Filip Twardzik (ve žlutém) v rychlostním souboji s Theo Walcottem z Arsenalu během Emirates Cupu v roce 2010.

Jenže pak přišly potíže s třísly, které jste musel řešit operací. Kvůli nim jste pak nehrál osmnáct měsíců. Jak taková dlouhá doba bez fotbalu nalomí psychiku mladého člověka?

Pro mě to tehdy bylo hodně těžký. Když jsem se vyléčil, chtěl jsem hned vlítnout na hřiště a ukázat, že jsem hrát fotbal nezapomněl. Že jsem stále dobrý hráč, ale když jsem se vracel, byl v Celtiku nový trenér, který mi příliš nevěřil, a proto jsem nehrál.

Svou situace jste se rozhodl řešit přestupem do Boltonu Wanderers, který hrál druhou anglickou ligu. Proč zrovna tam?

Protože klub koučoval Lennon, jenž předtím vedl Celtic. Ten mi věřil, a proto jsem kývl. Hlavně jsem si myslel, že budu hrát.

To se ale příliš nestalo...

Právě že moc ne. A to jsem první zápas po příchodu nastoupil jako střídající hráč a hned jsem dal gól. Kouč ale stále viděl, že jsem předtím strašně dlouho nehrál, takže jsem jen trénoval a do zápasů nenastupoval. Přitom mi říkal ať jsem trpělivý, že šanci dostanu, ale nedočkal jsem se.

Bolton měl v té době vážné finanční problémy. Dokonce své tréninkové centrum prodal Wiganu. Nebyl i tohle důvod, proč kouč věřil stále těm stejným hráčům a vás nestavěl?

Možný to je, do toho přesně nevidím. On skončil i trenér Lennon a nový kouč začal stavět tým od nuly. Nicméně zřejmě opět koukal na to, že jsem za poslední rok toho opravdu moc neodehrál, takže se moje situace nezměnila. Navíc jsme sestoupili do třetí ligy a řada hráčů musela kvůli financím opustit klub. Mezi nimi jsem byl i já.

Tak jste zamířil poprvé v kariéře do České republiky, kde jste se dohodl s druholigovými Vítkovicemi. Bral jste to jako takový restart?

Jo, přesně. Začínal jsem znovu. Navíc poprvé v Česku. Z toho měla radost i rodina, protože se mi tehdy narodila dcera. Takže jsem chtěl být blízko u ní, i proto jsem si vybral Vítkovice.

V Ostravě jste po dlouhé době odehrál takřka celou sezónu. To se vám jistě zvedlo sebevědomí, že?

Jasný. Druhá liga je už profesionální. To byla první sezóna, kdy jsem odehrál hodně zápasů. Taky jsem vstřelil poměrně dost branek, což se mi nikdy předtím nepodařilo. Celkově tu sezónu hodnotím pozitivně, i když jsme skončili předposlední.

Poté jste měl nabídky z Opavy, která jako nováček postoupila do první ligy, nebo Ružomberku. Proč jste upřednostnil slovenský tým?

Protože mě nejvíce oslovila možnost hrát pod trenérem Holoubkem, který předtím koučoval v Liberci či ve Spartě.

Předpokládám, že s aklimatizací na Slovensku nebyl velký problém.

Upřímně musím říct, že mi přibližně dva týdny trvalo, než jsem se se všemi seznámil. S odstupem pár měsíců musím říct, že práce pana Holoubka je vidět. Klubu vtiskl herní styl. Celkem se nám i daří a doufám, že se dostaneme do pohárové Evropy.

Vizitka Filipa Twardzika
Narodil se 10. února 1993 v Třinci
Fotbalově vyrůstal v Německu, kde postupně prošel Sachsenem Lipsko, Rot-Weißem Erfurt a poté Hertou Berlín
V 16 letech přestoupil společně s dvojčetem Patrikem do Celtiku Glasgow
Po šesti letech klub opustil a přestoupil do Boltonu
V anglickém klubu hrál rok a půl a poté přešel do Vítkovic hrát druhou ligu
Od července 2018 hraje za MFK Ružomberok
Václav Trousil, Sport.cz

Zrušit

Nejlepší články a glosy jednou týdně do e-mailu

Zadané údaje zpracováváme dle těchto podmínek.

Časová osa: Sport+

Filtr článků - Sport+