Hlavní obsah

Pastrňák nesnáší srovnání s Jágrem. Do nové sezóny si vytyčil jasný cíl

Boston

V NHL už ho přirovnávají k nejlepšímu českému hráči všech dob, ale z toho David Pastrňák moc radosti nemá. Ne snad, že by nechtěl dosáhnout met jako Jaromír Jágr, ale hlavně proto, že 22letý útočník Boston Bruins hodlá jít svou vlastní cestou. Na „Pastovy“ kousky se teď ale při zápasech kouká s obdobným potěšením, jaké měli čeští hokejoví fanoušci v devadesátých letech z akcí pittsburského čísla 68.

Foto: Sean Kilpatrick, ČTK/AP

David Pastrňák se svými parťáky z útoku Patricem Bergeronem (37) a Bradem Marchandem (63).

Článek

David Pastrňák při tréninku střelby

Někdy to vypadá, že už nemůžete hrát o moc lépe a najednou máte čtyři body za večer, nebo hattrick. Překvapíte občas i sám sebe?

Nevím, těžko říct. Vím, co dokážu, když jsem zdravý a sebevědomý. Teď se docela daří, tak je sebevědomí vysoko. Pomáhá to i v různých situacích, když si dovolím trošku víc, než když to moc nejde. I takové zápasy jsou, sezóna je dlouhá. Takže si to teď užívám.

Co nejvíc?

Proti Edmontonu jsem dal gól z bekhendu. Přitom do něj moc nechodím. Z toho jsem měl radost, to byl snad můj první gól bekhendem. I když ho trénuju, tak kličku na tuhle stranu takovou nemám. Jako většina praváků. Takže jsem byl za to rád.

Díváte se zpětně na svoje góly?

Přijdeme do šatny a stejně většinou v televizi běží sestřihy nejlepších akcí. Takže vidím v sezóně furt jen hokej. Osm měsíců mám hokej v hlavě. Kamkoliv přijdete, je to tam. V restauracích, doma. Všude.

Spoluhráči říkali, jak jste vylepšil střelu. Je to tak?

Je to všechno o technice. Na takových věcech vždycky pracujete, ani si to neuvědomujete. Jdete někdy před zápasem, vystřelíte čtyřicet puků. A i když je to jenom čtyřicet, pořád je to něco, co děláte navíc. Když jdu před tréninkem střílet, tak to nedělám, abych si zlepšil střelu, ale proto, že hokej mám rád.

Ono je to někdy vidět i na předzápasovém rozbruslení. Hýbáte se do rytmu, samá legrácka.

Jo, musí to být trochu zábava. Když se ale hodí buly, soustředím se už jen na zápas. Ale jak říkám: na rozcvičce, to je skoro třicet minut před zápasem, to mi vyhovuje. Děti tam mají plakáty s různými nápisy. Mají radost, když se na to podíváme, přečteme si to. A já vím, že s tím mají práci. Takže mi dělá radost, když můžu udělat radost někomu jinému.

S Jágrem vás srovnával už i Petr Klíma, který nejrychleji z českých hokejistů nastřílel v NHL stovku gólů. Jak se vám to poslouchá?

Je to nádherný. Ale na druhou stranu, moc hezky to vypadá, ale nikdy se nechci přirovnávat k Jágrovi, ani k nikomu jinému. Byli bychom všichni moc rádi, kdybychom mohli být jako Jágr, Ovečkin nebo McDavid, ale to bohužel nejde. Každý hráč je úplně jiný a nikoho nejde naklonovat. Každý hráč má svůj vlastní styl a techniku. Vždycky to patří k hokeji přirovnávat hráče k jiným hráčům, ale já se na to nesoustředím. Hraju svůj hokej, vlastní styl.

Bodování sledujete?

Ani moc ne. Vím, že se mi daří. Mám body, jasně. Ale že bych se na to soustředil, v žádném případě.

Dáváte si pozor, aby se vám nezamotala hlava?

Hrajeme nejlepší ligu světa, to k tomu patří. Jsem sice pořád mladý, ale už je to můj pátý rok tady. Vím, jak to chodí. Do hlavy mi to nestoupne. Jenom hraju hokej, snažím se si to užívat. A u toho trénovat naplno a zlepšovat se každý den.

Láká vás vyhrát někdy Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče základní části?

Jednou v kariéře bych to vyhrát chtěl. A samozřejmě jsem střelec, takže jednou bych chtěl dát padesát gólů za sezónu. Ale předtím to bude ještě hrozně dlouhá práce. Letos máme odehráno jen pár zápasů. Takže taková konverzace je zbytečná. Soustředím se hlavně na to, abych týmu pomáhal vyhrávat.

Je evidentní, že jste na sobě v létě hodně makal i v posilovně. Bylo to potřeba, abyste se cítil v zápasech líp?

Když jsem byl mladý, říkal jsem si, že bych chtěl mít 87 až 90 kilo. Teď to mám, takže mi to vyhovuje. Poslední dva roky jsem na stejné váze. Jsem mladý, takže teď přibírat není tak jednoduché. Ale to se otočí. Do budoucna bych chtěl být na stejné váze, jen se na sebe budu muset víc koukat a hlídat se, abych nepřibíral.

Trenér Cassidy si pochvaloval, že jste i celkově zodpovědnější.

Určitě. Každý zápas hrajete proti té nejlepší útočné lajně, takže musíte zvládat situace na obou stranách ledu. A jsem rád. Patrice Bergeron je jeden z nejlepších obranářů v lize, od něj je jednoduché se učit. I když on mi toho nemusí moc říkat. Vždycky vidím, že je ve správné pozici a pak je to už jednoduché od něj odkoukat a snažit se aspoň nějak udělat svoji práci v obranném pásmu.

Takže mozek vaší lajny je právě Bergeron?

Určitě. Dělá spoustu práce v obraně, já a Marchand jsme přece jen víc ofenzívní. Takže Bergy pro nás dělá hrozně moc práce. Ví, kde má stát. V každé situaci. Je to o hodně jednodušší.

Nelákalo by vás ale přece jen hrát spíš s Davidem Krejčím?

S Krejčou jsem tady hokejově vyrostl. On byl ten první, s kým jsem hrál, vzal mě pod křídla. A vychoval mě. Pomáhal mi hlavně ze začátku. Zatím jsme v této sezóně měli spolu jen jednu třetinu, ale šance jsme měli. On je neskutečný playmaker. Ví, že já jsem střelec, takže on mi to vždycky parádně dává. S ním je to vždycky super.

Řekli o Pastrňákovi
Bruce CASSIDY, trenér Bostonu
Před rokem jsme si trochu promluvili o jeho defenzívě. Moc se mi líbí, jak k tomu přistoupil. O jeho útočných schopnostech se bavit vůbec nemusíme, ty jsou ohromující.
Jaroslav HALÁK, slovenský gólman Bruins
Zdeno Chára má samozřejmě hodně tvrdou ránu, ale Pasta opravdu umí vypálit. Ale ať mu to tam padá hlavně v zápasech, na tréninku mi ty góly ani dávat nemusí
David KREJČÍ, spoluhráč z Bostonu
První lajna s Pastou šlape výborně, ale když se spolu dostaneme na led při situacích 3 na 3, nebo 4 na 3, tak o sobě víme a moc mě to s ním baví. Kluci z mého útoku jsou oba leváci, ale když tam mám praváka, a ještě takového kalibru jako je Pasta, tak to je něco jiného.
Petr NEDVĚD, generální manažer české reprezentace
Pasta je v rámci NHL výjimečný. Dneska takových borců moc není. Na něj vás bude bavit se dívat každý zápas. Je to rozdílový hráč.
Jakub VORÁČEK, útočník Philadelphie
Líbí se mi, jak je sebevědomý. Nepřemýšlí moc o tom, jestli udělá chybu, nebo ne. Pak předvádí takové věci jako v posledních zápasech Já mu to přeju, je to kamarád.

Reklama

Související témata: