Článek
Nemá si cenu něco nalhávat, přijatelnější soupeř pro čtvrtfinále než Německo nebyl k mání. Ale mohlo by se krutě vymstít jen v náznacích podcenit mužstvo, které se loučilo s Košicemi překvapivou výhrou nad Finy.
Na olympiádě v Pchjongčchangu si taky Švédové mysleli, jak budou mít přes německý výběr našlápnuto k cenným kovům a splakali nad výdělkem. Podobně doplatila na lehkovážnost Kanada v semifinále. Historické stříbro brali jejich přemožitelé a nezapomínejme, že letos na Slovensko dorazilo deset hráčů z tehdejšího výběru.
Tým ukázal krásné akce, bojovnost, charakter, srdíčko, chválí po základní skupině trenér Miloš Říha
<a href="http://www.sport.cz/">SPORT.CZ</a>
Národní tým na Německo ve čtvrtfinále nenarazil už 23 let a ať si to čeští hráči chtějí nebo nechtějí připustit, v očích široké hokejové veřejnosti půjdou ve čtvrtek večer na led jako favorité.
Role favoritů Čechům nesvědčí
S touto ožehavou pozicí, která naší mentalitě úplně nesvědčí, musí naložit tak, že absolutně nic nepodcení a předvedou to nejlepší, čeho je aktuálně reprezentace s třinácti hráči ze zámoří v sestavě schopná. Češi zatím v Bratislavě působí jako hladoví psi, kteří teď drží kostičku, a byl by vážně hřích ji pustit. Ale jak říkám pozor, Němci také umí rafnout.
Přesto všichni v Bratislavě vnímáme, že přichází možná jedinečná příležitost ukončit sedm let trvající medailový půst Česka. I na třech předchozích MS se před čtvrtfinálovým duelem národní mužstvo nahecovalo a věřilo, že teď už postup mezi elitní čtyřku skutečně musí přijít. Nevyšlo to ani jednou.
Pro mě těžký zápas, měli strašně moc střel, hodně gólovek, hodnotí duel se Švýcary Patrik Bartošák
<a href="http://www.sport.cz/">SPORT.CZ</a>
Letos je však cítit jedná velká změna oproti minulosti. Český tým působí až neuvěřitelně kompaktně a opakovaně předvádí, jak nabité má ofenzivní zbraně. Navíc hraje obětavě, opravdu ve stylu kolektivní výpomoci jeden za druhého. Stačí se jen podívat, jak žije střídačka a jak jsou hráči schopní se vyždímat před skvělými fanoušky.
Voráček je skutečným lídrem
Ono to zní jako fráze, ale parta dokáže divy. Zvlášť když má neumdlévající lídry v čele s Jakubem Voráčkem, který jako kapitán svou roli zvládá na podtrženou jedničku. Zdá se, že po zkušenostech s céčkem na dresu při MS 2015 a 2017 až letos v Bratislavě skutečně hokejově i lidsky dozrál. Odvádí svůj nejlepší výkon v reprezentaci, a to nejen na ledě.
Přitom Voráček neztrácí pokoru a sám říká, že se o tom, jaký byl lídr, rozhodne až po turnaji. Možná není náhoda, že s podobným přístupem ke kapitánství vždycky uspěl Robert Reichel, současný asistent kouče. Vedle přirozeného šéfa týmu pak i takový poctivý dříč jako Michael Frolík naplno rozbalí své hokejové dovednosti a Dominik Simon ukazuje, jakým byl poctivým žákem v Pittsburghu při skládání hokejové maturity po boku hvězdného Crosbyho.
Ještě, že hraje za náš tým, chválí spoluhráči formu Jakuba Voráčka. První lajna šlape, těší i trenéra
<a href="http://www.sport.cz/">SPORT.CZ</a>
Navíc všechno nestojí a nepadá s elitním útokem, prosazují se i další rození střelci Jakub Vrána či Dominik Kubalík, nesmírně platnými hráči pro mužstvo jsou Jan Kovář či Michal Řepík. V obraně už není jediným pilířem Radko Gudas, ale oproti loňskému šampionátu ohromně vyrostl i mladík Filip Hronek, je až s údivem, co si dovolí s pukem, s jakým hraje přehledem a jakou ránu je schopen vypálit.
Navíc tu nemusí být ani složité dilema kolem brankářů. Patrik Bartošák pod dojmem odchytaných zápasů zvládá premiérový šampionát s klidem a rozvahou a kdyby bylo potřeba záda mu kryje Pavel Francouz. Tady by se Miloš Říha neměl splést, ať ukáže na kohokoli z nich, přičemž různé indicie směřují k Bartošákovi.
Motivátor Říha
Navíc Říha je typem trenéra, který umí hráče nabudit. Přitom namotivovat hokejisty pro vrcholný výkon v reprezentačním dresu je v dnešní době pro každého kouče možná nejtěžší disciplínou. Říha se snaží tvrdou prací v hráčích probudit české srdce, i když je to někdy bolí. Dobří ví, že jim v přípravě zrovna nevoněla bruslařská dřina a vedla se o tom v kabině i vášnivá interní debata. Z pohledu účinkování ve skupině se ten dril kouče vyplatil, protože reprezentanti byli plní energie a těžili z výborného pohybu.
Bylo to vyšpičkovaný, ale my si nic nenecháme líbit. I v tom je naše síla, těší Radko Gudase
<a href="http://www.sport.cz/">SPORT.CZ</a>
Realizační tým opakovaně v Bratislavě mluví o tom, že mužstvo je zdravé a vnitřně silné. Tak snad Říha zvládne i to jemné předivo psychického vyladění, aby mu neznervóznělo právě teď, když přichází důležitý zápas.
Určitě je dobře, že při posledním vystoupení se Švýcary kouč i hráči zjistili, jakou neplechu může způsobit pocit, že už utkání nemůže špatně dopadnout. Podobnou nesoustředěnost projevili na úvod s Lotyši a v obou případech je to stálo dva góly ve vlastní síti během jediné třetiny.
Přesně tohle musí být varování pro čtvrtfinále, kde totiž stačí jedno, dvě zaváhání a všechno, čím tu čeští hokejisté zaujali, se může sesypat jako domeček z karet. Pokud ale svůj osmý zápas Češi dokáží poctivě odjezdit a odmakat celých 60 minut, měla by se před nimi otevřít cesta k parádní víkendové jízdě.

Absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy, jehož osudem se stala sportovní žurnalistika. V redakci Práva působí Martin Kézr od roku 1990 a své zkušenosti předává rovněž posluchačům Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Je vedoucím hokejové sekce Klubu sportovních novinářů. |