Rubriky:

Sport+

GLOSA: Dvě výzvy už Trpišovský zvládl, teď ho čeká třetí. Až se ovšem Slavii upíše

24. června 2020 22:07 - Praha

Jednou už se slávistické trenérské legendě vyrovnal. To když loni získal double, což naposledy dokázal Emil Seifert. Sedmdesát sedm let před Trpišovským. Po výhře nad Plzní se vyrovnal i Karlu Jarolímovi, který před jedenácti lety dokázal se sešívanými mistrovský titul obhájit. Teď ovšem čeká na Trpišovského třetí výzva. Nejtěžší, nejnáročnější, opět vystavěná koučem zapsaným nezapomenutelně do klubové historie Slavie. Samozřejmě Emilem Seifertem, který ve válečných letech získal čtyři tituly v řadě.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Trpišovský má na kontě zatím tituly dva, ale vyrovnat, či třeba dokonce překonat kouče, pod nímž Slavia kralovala od sezony 1939/40 po čtyři roky tehdejší národní lize, nemusí znít jako sci-fi. Staromilci sice připomenou, že Seifert měl v mužstvu takové borce, jakými byli Bican, schopný sám nasázet soupeřům ve dvaadvaceti zápasech padesát gólů, že s ním červenobílý dres oblékali Kopecký, Franci Svoboda, bratři Vojtěch a Antonín Bradáčové, Daučík, Sobotka, Vycpálek či třeba Vytlačil, jenže Trpišovský má zase tým.

Nejsou v něm plejeři, kterým by po odchodu do ciziny ležela u nohou Barcelona, turínský Juventus, švýcarský Chaux-de-Fonds či kolumbijský Millonarios, ale jsou v něm hráči, jimž Trpišovský infikoval svou fotbalovou filozofii a entuziasmus, jímž je sám prodchnutý. Nebo chcete-li zdravé fotbalové poblouznění a bláznovství, záleží, který pojem je vám bližší.

Trenér Slavie Praha Jindřich Trpišovský během utkání ve skupině o titul proti Plzni

Vlastimil Vacek, Právo

Slávistický kouč je ho plný, což by samo o sobě samozřejmě nestačilo, kdyby jím nenakazil a na stejnou vlnovou délku nenaladil své svěřence. Mnohými kluby odložené a nepotřebné, často označované za hráče bez perspektivy se ve světě velkého fotbalu prosadit.

Šéf fotbalové Slavie pod palbou! Tvrdík musel s pravdou ven

Fotbalista roku 2019 Tomáš Souček nechť poslouží jako příklad za jiné, osobitý devatenáctiletý mladík David Zima sbírající doma na Hané ligové starty po minutách, ale ve Slavii patřící v jarním tažení za titulem k neodmyslitelným článkům sestavy pak jako příklad toho, jak v Trpišovského realizačním ansámblu skauting funguje a jaký čich a cit pro výběr hráčů typologicky vhodných do mistrovské skládanky jeho členové projevují.

Právě naplňování této premisy je pro současnou Slavii zásadní, neboť díky tomu byla schopna zacelit loňské odchody Ngadeua, Deliho, zranění Hovorky, zapůjčení Součka na Ostrovy... A také překonat mizerii, do které v úvodu jara upadla a z níž ji vysvobodila nucená koronavirová pauza. Přes všechny minusy a stesky s ní spojené totiž dala trenérskému týmu čas a prostor k práci, kterou potřeboval, aby hráče naladil na svou tóninu.

Fotbalovou i mentální.

Proto o třídu vyrostl Stanciu, Trpišovského víru naplnil Tecl vracející se na scénu po těžkém zranění, proto se neodmyslitelným článkem sestavy stal zmiňovaný Zima. Proto Slavia našla ve svých řadách nové lídry, kteří nahradili Součka, Škodu, Hušbauera.

A i proto herní přerod, v němž ke Kloppovské agresivitě, fyzické síle v napadání soupeře, rychlém přechodu do ofenzivy a kompaktním projevu celého týmu, tedy zásadám hlásaným a v praxi realizovaným Trpišovského trenérským vzorem Jürgenem Kloppem, přibyla propracovaná organizace hry s akcentem na obrannou fázi. Pochopitelně i Kloppem akcentovaná.

GLOSA: K perestrojce patřila i glasnosť. A tu Trpišovský při přestavbě nepostrádá

Právě tím se Slavia vzdálila soupeřům a hrála svou vlastní ligu, díky tomuto přerodu udržela na distanc i Plzeň, která se pod novým koučem Guľou vydala na jaře obdobnou cestou a chtěla a de facto také hrála společně s obhájcem titulu svou vlastní ligu.

Ostatně nic nevypovídá o slávistickém herním přerodu přesvědčivěji než třiadvacet zápasů odehraných v dosavadním průběhu ligy s čistým kontem či srovnání skóre loňského a letošního. Zatímco před rokem dokráčel Trpišovského tým k titulu po 35 kolech s šestadvaceti inkasovanými góly, tři kola před koncem probíhající sezony jich obdržel jen jedenáct.

Ševčík vyřešil mistrovskou tajenku, Eden se opájí dvacátým titulem

S herní proměnou za pochodu si Trpišovský poradil, proč by si tedy neměl poradit s výzvou, kterou před ním vystavěla slávistická trenérská legenda Emil Seifert ziskem čtyři mistrovských titulů v řadě?

Trpišovský má na kontě zatím dva, ale pokud se Slavii skutečně upíše na tři další roky, což bylo už v zimě avizováno, aniž by dosud došlo k parafování nové smlouvy, nemuselo by jít o příběh ze sfér fotbalových sci-fi.

Zdeněk Pavlis pracuje přes čtyřicet let jako sportovní novinář a publicista. Působil v redakcích Zemědělských a poté Zemských novin, Lidových novin, Svobodného slova a nyní publikuje na nejnavštěvovanějším českém sportovním internetovém portálu www.sport.cz, a to od roku 2008. Celé desetiletí spolupracoval se slovenským fotbalovým týdeníkem Tip. Od roku 2001 je předsedou Klubu sportovních novinářů ČR. Napsal více než dvacet knih. Například: 50x Fotbalista roku, Čaroděj, Djoker Novak Djokovič, Josef Bican – Pepi, Klub ligových kanonýrů, Králové fotbalu, Petr Čech: Mr. Perfect, Zlatý míč, Gianluigi Buffon: superman Gigi, Železná Sparta, Od Bicana k Lafatovi. Je držitelem Ceny dr. Václava Jíry a Ceny Egona Erwina Kische udělované českým a slovenským spisovatelům za literaturu faktu.

Časová osa: Sport+

Filtr článků - Sport+