Pešán musí být lepší! vyhlašuje Nedvěd. U reprezentace chce vidět hokej jako pod Říhou v Bratislavě

Už když jsem funkci generálního manažera před třemi lety přebíral po Růčovi (Martinu Ručinském), bavili jsme se s Tomášem Králem (prezidentem Českého hokeje), že by GM měl mít větší odpovědnost. Tomáš tehdy říkal, že na to ještě nejsme ready. Že si to dokáže představit, ale ne hned teď. A myslím, že to tak bylo správně, protože jsem si potřeboval osahat, jak to v manažerské funkci funguje. Sice hokej dělám celý život, ale generální manažer nároďáku je něco jiného. Prostě všechno má svůj timing a teď nastal ten správný čas na změnu.

Učil jsem se za pochodu, sbíral cenné informace od Růči i Jirky Fischera (dělal GM reprezentace na MS 2018) a teď jdu s vlastní kůží na trh. Vím, že zodpovědnost teď mám diametrálně odlišnou. Je to pro mě obrovská výzva a těším se na ni.

V některých věcech jsem taky trošku staromódní, ale je potřeba jít s dobou. Navíc to není o tom, že položím klukům (trenérům) na stůl seznam dvaceti hráčů, kteří za týden odletí na mistrovství světa, aniž bych to s nimi zkonzultoval. O všem se budeme bavit. Poslední slovo mám samozřejmě já, což je zásadní změna, ale jsem přesvědčený, že takové řešení je v momentální situaci ideální.

Filip (Pešán) se potřebuje soustředit jen na koučování. Myslím, že toho má na talíři hodně, a i z tohoto hlediska je potřeba mu to zjednodušit. Jednoho krásného dne to po mně převezme někdo jiný a jsem rád, že jsem se stal takovým průkopníkem a svému nástupci připravil půdu pod nohama.

Absolutně s tím nemají problém! Někdo z nehokejového prostředí si může říct ´wau, to je změna´, já v tom ale nějaký velký převrat nebo nedej bože problém vůbec nevidím.

No jasně, vždyť nikdo nemá stoprocentní pravdu. Potřebuješ někoho, kdo ti bude oponovat. Není to o jednom člověku, který spapal chytrou kaši. Bude to o vzájemné komunikaci. Samozřejmě se může stát, že padne kosa na kámen a nebudeme mít na věc stejný pohled, protože co člověk, to názor. Možná by bylo i divné, kdybychom se na všem stoprocentně shodli. Já ale problémy v komunikaci a výrazné názorové neshody nečekám. Navíc si musíme nalít čistého vína...

Nemáme tak širokou hráčskou základnu jako Rusové, Švédové, Kanaďani nebo Američani, kteří můžou postavit na mistrovství nebo notabene na olympiádu tři nebo čtyři mančafty. My na to momentálně nemáme, což nám situaci při výběru hráčů na turnaj zjednodušuje.

Počítám s tím, že do Pekingu pojedou i kluci z NHL. Je to nějakým způsobem předjednané, i když stoprocentní to není, takže stát se může cokoliv.

S tím musím souhlasit, ale stejně pevně věřím, že olympiáda bude s těmi nejlepšími hráči světa. I když to pro nás bude znamenat nižší šanci na medaili, byla by škoda v Pekingu hvězdy z NHL nemít.

Začal bych tím, že se co nejrychleji musíme posunout a ponaučit z Rigy, protože tam nám to hrubě nevyšlo. Na olympiádě i mistrovství světa se musíme prezentovat úplně jiným herním projevem. Jsou to spojené nádoby; když to zvládneme, logicky budeme mít větší šanci hrát o medaili. To pro nás bude na olympiádě i šampionátu ve Finsku cíl, abychom alespoň měli šanci porvat se o medaili.

Když to vystřelím od boku, tak plus minus něco podobného jako hokej, kterým jsme se předloni prezentovali na mistrovství světa v Bratislavě. Parádní herní projev, kluci v každém zápase nechali na ledě sto procent. A že to nakonec s Rusy v zápase o bronz na nájezdy nevyšlo, to se stane. Po mistrovství jsme ale všichni; hráči i trenéři; mohli odcházet se vztyčenou hlavou a jeden druhému jsme se mohli podívat do očí. Takhle bych si to představoval. A asi nejen já.

Nechci říct, že na Rigu chceme zapomenout. Je třeba se z ní poučit, musí pro nás být strašákem do budoucna!

Jakýkoliv trenér, který přijde k nároďáku, a navíc nemá hráčské zkušenosti z takových velkých podniků, se bude malinko učit za pochodu. Pro Filipa je to obrovská zkušenost. Sám na vlastní kůži poznal, že trénovat Liberec a národní mužstvo jsou dvě diametrálně odlišné věci. Nejen hráči, ale my všichni prostě musíme být lepší! Protože v Rize jsme počínaje mnou až po posledního hráče nebyli dobří, a proto jsme dopadli, jak jsme dopadli. Pevně věřím, že lepší bude i Filip.

Trenéři mají mou stoprocentní důvěru. Pevně věřím, že se nám příští velký turnaj v Pekingu povede.

Po každém velkém turnaji bude logicky nějaký výstup a bude se řešit, jak to dopadlo. Ale výstup z turnaje bychom řešili i nyní, kdybychom z Rigy přivezli zlato. Doufejme, že ten další bude daleko pozitivnější a kladnější.

S trenéry jsme se domluvili, že bychom alespoň na dva dny chtěli udělat s hráči připadajícími v úvahu pro olympiádu takové sezení. Třeba v Karlových Varech a spojit to s golfem, aby se kluci seznámili s Filipem (Pešánem). Ten sice hráče zná, osobně s nimi ale třeba nikdy nepracoval. Nejsem si ale jistý, jestli se tuto myšlenku podaří zrealizovat, protože někteří kluci v létě z Ameriky ani nepřiletí nebo jsou tu jen na skok. Najít termín, který vyhovuje všem, bude hrozně moc těžké. Uvidíme, jestli to budeme schopní dotáhnout do konce.

První turnaj ve Finsku s největší pravděpodobností odehrajeme vyloženě s mladými kluky, které doplní jedna lajna zkušenější. Do Moskvy už pak pojedeme s hráči z Evropy, kteří potenciálně mají šanci jet na olympiádu, abychom si je vyzkoušeli.