Jako malou ji šikanovali. Ztracené sebevědomí našla známá tenistka až díky své přítelkyni

Jsou tenisovými hvězdami, vyhrávají turnaje, mají, na co si vzpomenou. Avšak mnoho z hráček neprožilo zrovna šťastné začátky. V tichosti plakaly a snášely svá utrpení. Třeba jako Alison Van Uytvancková, která se nyní rozhodla o svém dětství promluvit. „Když mi bylo deset nebo jedenáct, odešla jsem trénovat do klubu Belgické tenisové federace,“ rozpovídala se Van Uytvancková na webu tennisworldusa.org.

„Rychle jsem si ale uvědomila, že to nebude takové, jaké jsem si představovala,“ přiznala belgická tenistka. „Šikanovaly mě ostatní děti. Smály se mi kvůli mým vlasům. Bylo mi mizerně. Cítila jsem se tehdy hrozně osamoceně, neměla jsem žádné kamarády,“ zavzpomínala Van Uytvancková na těžké období.

Když pak dospívající tenistku z klubu vyhodili, protože byla často zraněná a neviděli v ní žádnou perspektivu, bylo to pro ni vysvobození. „Řekli mi, že nevidí, že by se můj tenis zlepšoval. Byl to nejtěžší okamžik mého života, ale díky tomu se stal ze mě člověk, kterým jsem nyní,“ vyprávěla dál sedmačtyřicátá hráčka světa.

Dlouho jí pak trvalo najít sebevědomí. „Přestala jsem si věřit. Uvažovala jsem nad tím, co mi ty děti říkaly, a brala to tak, že měly pravdu. Přestala jsem si věřit i v tenise,“ líčila Van Uytvancková s tím, že jí pomohly až návštěvy u psychologů a také seznámení s tenistkou Greet Minnenovou, se kterou začala před třemi lety chodit.

„O svém trápení jsem pořádně poprvé mluvila až s psychology. Dodali mi odvahu o tom otevřeně hovořit. Hodně mi pak také pomohla má přítelkyně. Zvýšila mé sebevědomí. Má mě ráda takovou, jaká jsem. Už jsem zase šťastná,“ dodala vítězka dvou letošních turnajů s tím, že chce o svých zkušenostech dát vědět ostatním, aby pomohla dětem, které mají také problémy s integrací. „Podívejte se, ti, co mě uráželi a měli větší potenciál, už nehrají, zatímco mě na kurtu stále vidíte,“ doplnila tenistka.