Článek
První měsíce sezóny 2016 přitom vůbec nepředznamenávaly drama, jakým si musela následně projít. Na úvod roku nastřádala hned čtyři tituly z turnajů WTA a chystala se na antukovou sérii v Evropě, kde měla patřit k velkým favoritkám.
Když v tom během turnaje v Madridu ji zastihl nepříjemný telefonát od rodiny. Její babička prodělala mozkovou mrtvici a situace se zdála velmi vážná. „Už se z toho nedostane, musíš přijet a rozloučit se s ní," vybavuje si ještě dnes naléhavý hovor talentovaná tenistka.
Na nic nečekala a odletěla do kalifornského Frensa, bydliště svých prarodičů. A k příjemnému překvapení všech babička kritickou chvilku přežila a její zdravotní stav se začal lepšit. Stephensová se tak vrátila do Evropy, kde rychle naskočila do turnajů.
Rychlý návrat se nevyplatil
„A to nebyl vůbec dobrý nápad, protože jsem neměla natrénováno," vzpomíná na počátek nepříjemného období Stephensová v rozhovoru pro New York Times. Na evropských turnajích včetně French Open a Wimbledonu nepřešla přes třetí kolo, následně ve Washingtonu, Torontu a na olympiádě se poroučela hned po prvním zápase.
A právě po olympiádě utrpěla únavovou zlomeninu, která ji vyřadila ze závodního tenisu na jedenáct měsíců. Následovala dlouhá léčba a rekonvalescence a pochopitelně i prudký pád žebříčkem.
Zlomenina ale nejspíš nepřišla jen tak náhodou, mladá Američanka jen těžko snášela tíhu očekávání a z toho plynoucích stresů, kvůli nimž přestala mít tenis ráda.
„Přestala jsem si tenis užívat. Už někdy kolem roku 2013, když mi někdo řekl: Bav se, užívej si to, odpověděla bych: Jsi blázen. O zábavě nemůže být řeč, je to hrozný stres. Pořád ten samý kolotoč: prize money, žebříček, podívejte na tu mladou Američanku, můj bože, ona porazila Serenu. Valilo se na mě tolik věcí, že jsem to nedokázala zastavit," vybavuje si.
Nový život a úspěšný návrat
Zranění tak bylo svým způsobem požehnání. Najednou měla čas na osobní život, setkávání s přáteli a rodinou. „Všechny ty věci, které jsem dřív nemohla dělat, byly najednou tak vzrušující," popisuje pocity ze života mimo tenis.
Rekonvalescence ale rozhodně nebyla žádná idylka, dlouho nemohla vůbec zatěžovat operovanou nohu. Návrat do kondice a závodního tenisu byl běh na hodně dlouhou trať. „Bylo těžké vidět světlo na konci tunelu," přiznává.
Do okruhu WTA naskočila na letošním Wimbledonu, kde stejně jako následně ve Washingtonu vypadla v prvním kole. Pak už ale její comeback nabral neuvěřitelné obrátky - semifinále v Torontu a Cincinnati a nyní i na US Open, kde se o finále utká s Venus Williamsovou..
„Teď už mám za sebou pár dobrých výsledků. Stres se zatím drží na té nejnutnější hranici. Snažím se věci dělat jednoduše a při zemi. Opakovat stejné denní rutiny, mít pevné zázemí v rodině, stálý domov, a jakmile se ponoříte do tohoto konzistentního procesu, hodně vám to pomůže," zdůrazňuje své ponaučení po hodně turbulentním období.