Článek
Zelenobílí už druhým rokem pod koučem Lubošem Kozlem hrají skvěle. V případě zisku tří bodů pod sebou v tabulce mohli nechat pražská S. Navíc Jablonečtí stále žili týden starou výhrou nad Libercem. Na hřišti svého rivala vyhráli přesvědčivě. A teprve počtvrté v historii samostatné české ligy. A mimochodem U Nisy jablonečtí fandové svůj tým podporovali tak, jako už dlouhá léta ne. „Plný kotel mi dělal radost. Možná byl slyšet víc než u nás v Jablonci, kde se to rozléhá do lesa,“ liboval si Kozel.
A počasí v den zápasu se Ševci bylo na začátek listopadu a obvyklé jablonecké podmínky takřka ideální. Pravda, určitou negativní roli mohly sehrát podzimní prázdniny. To vše v době, kdy klub pod novým majitelem Jakubem Střeštíkem rozjíždí novou éru, což by mělo budit zvědavost.
Sestřih zápasu Jablonec - ZlínVideo: LFA
Jenže žádná euforie se na Střelnici nekonala. Na tribunách bylo pravděpodobně reálně ještě méně lidí než 1871 nahlášených. „Samozřejmě nás to mrzí, že fanoušci nechodí. Na druhou stranu jsme vděční za ty, kteří chodí a fandí, i když se prohrává. Minule v Liberci bylo velkým překvapením, že jich bylo tolik. Ale tohle se v Jablonci řeší pořád. Musíme podávat dobré výkony a třeba je sem nalákáme,“ posteskl si obránce Filip Novák. Nutno podotknout, že změnou oproti dobám minulým je, že i za stavu 0:3 se Zlínem přítomní příznivci neustále fandili, kotel jel pořád naplno. Nebývalo tomu tak.
Kdyby však jakýkoliv klub na prvoligové mapě mimo silnou trojku podával takové výkony a měl stejné výsledky jako Jablonec, jen těžko si lze představit, že by na stadion chodilo stejně lidí jako nyní na tým Luboše Kozla.
Jablonec je specifický případ. Nejen kvůli nejvýše položenému stadionu v Česku, který často dělá z návštěvy fotbalu zkoušku odolnosti kvůli počasí. Mimochodem jarní část ligy by Jablonečtí měli rozjet doma s Teplicemi na konci ledna v době slavné Jizerské padesátky. Lyžařský stadion v Bedřichově je od toho fotbalového v Jablonci vzdálen jen devět kilometrů vzdušnou čarou a o zhruba dvě stě metrů výše… Roli nejspíš hraje i geomorfologie jabloneckého okresu, s ní spojená horší dopravní dostupnost a menší spádovost.
Po Uherském Hradišti je Jablonec druhým nejmenším městem, kde se v Česku momentálně první liga hraje. Navíc hned za humny má rivala z Liberce, kde pod novým majitelem Ondřejem Kaniou návštěvy rostou. A jistou konkurencí jsou nepochybně oběma i hokejoví Bílí Tygři.
Desetiletí platila rovnice, že fotbalový Jablonec rovná se Miroslav Pelta. Experti na sportovní marketing často vysvětlovali tradičně mizerné jablonecké návštěvy právě kontroverzní pověstí majitele. Zjednodušeně řečeno, půlka města ho nemusí, půlka zase naopak. Lidé z té první se pak jen těžko s jabloneckou fotbalovou značkou ztotožní. To fanouškovský potenciál Jablonce zmenšovalo.
Jenže tenhle faktor přestává platit. Miroslavu Peltovi už patří jen desetina akcií klubu, devadesát procent prodal podnikateli Jakubu Střeštíkovi, který se netají tím, že by v Jablonci rád nastartoval novou éru. „Nenalhávejme si, možná je řada firem, které prostě s panem Peltou nechtěly spolupracovat, protože to nepovažovaly za košer z hlediska PR. To se možná taky částečně změní,“ řekl na začátku září.
To samé může platit i pro příznivce. Zápas se Zlínem však potvrdil, že klub čeká na poli marketingu ještě hodně práce a je to běh na dlouhou trať. Jestliže platí, že fanoušci jsou na hřišti dvanáctým hráčem, zelenobílí hrají ve srovnání s konkurencí často oslabeni. Sousední Liberec vyhrál titul třikrát, a město jím vždy žilo. Jasně, může se stát zázrak, ale bez fanoušků má Jablonec menší šanci bojovat o nejvyšší příčky, i kdyby se hráči na hřišti přetrhli.
