Hlavní obsah

GLOSA: Slavia si od velmistrů vysloužila chválu. Po ní se ale musí v kabině taky kárat

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Všimli jste si toho? Po závěrečném hvizdu spolu Milan Kerbr a Nicolas Jover dlouze u střídaček hovořili. První je asistentem kouče Trpišovského ve Slavii, kde má na povel i standardní situace. Ten druhý je machr, který je povýšil na umění, což z Arsenalu dělá jeden z nejlepších fotbalových souborů planety. A nemusíte být géniové, abyste odtušili, o čem si pánové po úterním klání Ligy mistrů v Edenu povídali.

Foto: Vlastimil Vacek, Sport.cz

Trenér Slavie Jindřich Trpišovský a kouč Arsenalu Mikel Arteta

Článek

Trenér Trpišovský prozradil, že si členové trenérského a analytického oddělení vyměňovali komplimenty při rohových kopech.

Arsenal je skvěle rozehrává, což se dlouhodobě ví.

A velmistři z Anglie prý sportovně ocenili Slavii, jak je dobře brání.

Ono nemá moc smysl hodnotit komplexní výkon a individuality. Arsenal je jinde. Pro Slavii představoval střet se současným lídrem Premier League exkurzi do jiné galaxie. Ač se sešívaní snažili sebevíc, výsledek 0:3 odpovídá pozemské realitě.

Proto se spíš hodí zaměřit na určitý výsek hry. Na rohové kopy, které nejsou jen o umu, ale hlavně o drilu, souhře, vůli, orientaci, síle, centimetrech nebo kilogramech.

„Milan Kerbr nám říkal, ať to bereme jako výzvu. Jsou to výborné zkušenosti do dalších zápasů,“ říkal kapitán Slavie Lukáš Provod. Červenobílí si pochvalovali, že neinkasovali z rohového kopu, kterých se obávali. Jenže po jednom z nich se urodil moment, který očekávaný duel v Edenu překlopil na favoritovu stranu.

Gabriel hlavičkoval do ruky bránícího Provoda, z čehož rezultovala penalta, kterou Saka bezpečně proměnil. Takže upřímně? Při bránění rohů uspěla napůl.

„Myslím, že jsme jich udělali zbytečně moc. Za první poločas jich bylo sedm, což je extrémní číslo,“ připomněl také Provod. Měl recht. Třeba Chaloupek měl v prvním dějství na hlavě jasný míč, který mohl odmáznout daleko za vápno. Jenže mičuda mu sjela, z čehož pramenil další roh a stupňující tlak Arsenalu.

Mladý stoper se taky hned na sebe viditelně zlobil. Dobře věděl, že podobné maličkosti rozhodují velké zápasy. Nebo minimálně určují jejich vývoj.

A pro Slavii se zápasy v posledních týdnech dobře nevyvíjejí, čímž se dostáváme k rohovým praporkům na opačné straně hřiště. Slavia poslední duely moc nevítězí. Nesází haldy gólů. Nepomáhá si rohovými kopy. Naposledy se z něj trefila na konci září proti Dukle, když se (zl)obr Chorý vrátil po šestizápasové stopce za úder do rozkroku. Už docela doba, viďte?

Jasně, přeskákat frajery jako Gabriel, Saliba, Rice nebo Merino je kumšt. Dost by se zapotil i Jan Koller v nejlepších letech. Slavia se ale proti Arsenalu přehoupla přes čtyřicet rohů v soutěžních zápasech v řadě bez využití. A netřeba připomínat, že v Edenu z nedávné doby pamatují i daleko delší čekání. Jalové rohy jsou nemoc, která se do Vršovic opakovaně vrací jako vlezlá podzimní rýma.

Současné tápání ilustruje úterní 58. minuta zápasu, když při zahrávání rohu podklouzl Sadílek, až míč odletěl dobrých deset metrů za velké vápno.

Kromě chvály za bránění standardek musí v kabině Slavie zaznít i pokárání za ofenzivní rohy. Zraněními zakoušený tým by se potřeboval chytit. Třeba už při nedělním ligovém šlágru v Plzni. Jinak se klidně může stát, že Slavia nebude čelit rohům Arsenalu, ale bude je v příští sezoně Ligy mistrů jen studovat u televize.