Článek

Michal Krčmář během střelby v olympijském stíhacím závodě.

Arnd Peiffer z Německa neudržel první místo a nevešel se ve stíhačce do první trojky.

Český reprezentant Michal Krčmář v Pchjongčchangu při stíhačce.

Tři nejlepší v olympijské stíhačce. První Martin Fourcade, druhý dojel senzačně Švéd Sebastian Samuelsson, třetí místo obsadil Němec Benedikt Doll.
Hrála v nepovedené stíhačce roli přetrvávající euforie z nedělního stříbra?
Nemyslím si. Od rána jsem se snažil ty myšlenky vytlačit a připravit se. Jenže mi závod nevyšel. Hned první ležka byla nezvládnutá, ale nemyslím, že nějak hrál roli dojem z předchozího dne.
Co se stalo na úvodní položce? Hned první dvě vaše rány šly mimo, šéftrenér Ondřej Rybář se domníval, že jste špatně zaujal polohu.
Nemyslím, že by to bylo tím, já ji pak neměnil. Ale stávalo se mi to tady i na tréninku. Nastřelil jsem, přijel na první položku a najednou jsem měl to grupeto (série ran) někde jinde. Mám teď dva dny na změnu, aby se mi to nestávalo. To jsou vyloženě moje chyby, nebylo to o podmínkách. Rozhodně jsem měl na to, abych ležky odstřílel čistě.
Jak poznamenala nepovedená první střelba zbytek závodu?
Já ho nezabalil, věděl jsem, že podmínky jsou těžké, chodí tam poryvy a může se to zase úplně přesypat. Normálně jsem pokračoval a dělal maximum, bohužel jsem přijel na první stojku a zase ji nezvládl. Ale tam byly docela těžké podmínky. Foukalo, čekali jsme na rány, bylo to složité. Když to vezmu celkově, závod od mě nebyl na střelnice dobře zvládnutý.
Jak jste se cítil na trati?
Byl to boj, oproti neděli jsem předvedl tak sedmdesátiprocentní výkon. Ale na druhou stranu jsem se snažil bojovat, jezdit v tom vlaku, v posledním kole jsem bojoval i o třicáté místo. Tady jsme na olympiádě, a i když pojedu o padesáté místo, budu bojovat stejně.
Jak jste vůbec spal po nedělním stříbru?
Usnul jsem ve čtyři. Po závodě mě tu čekaly dvě a půl hodiny tiskovka a doping, šel jsem ještě na rotoped a protáhnout se, do postele jsem se dostal ve tři. Po tři čtvrtě hodině jsem usnul a spal do jedenácti, ještě jsem si dal půlhodinku po obědě. Tohle jsem zvládl docela dobře, dokázal jsem zahnat ty myšlenky a byl připravený. Ale nezvládl jsem to.
V úterý se konečně dočkáte i předávání medaili, to vám jistě zvedne náladu.
Na rovinu říkám, že jsem si to užil s lidmi tady a nepřemýšlel nad tím. Ani nevím, kdy je ceremoniál, nepídil jsem se po tom. Ale i když stíhačka nebyla ode mě super závod, předávání si užiju, protože ty pocity ve mně pořád jsou a ten závod se vryl do paměti hodně lidem.