Článek
Mentálně už jste na Soči připravený?
Jsem rád, že chytám a hlavně, že vyhráváme. Od té doby, co vyměnili trenéra, tak máme jako tým osm výher a dvě prohry, což zvedne sebevědomí. Do olympijské pauzy ale zbývají ještě tři zápasy, které musíme zvládnout.
Nechal jste si narůst vousy, zůstanou i pro olympiádu?
Jsem líný to holit, takhle je to jednodušší.
Před čtyřmi lety ve Vancouveru jste měl na masce legendárního českého gólmana Bóžu Modrého. Máte nachystanou podobnou specialitku?
To už bohužel mít nemůžeme. Jsou jasná pravidla, jak ta maska má vypadat. Je tam vlajka státu, ani číslo si tam nemůžeme dát. Bohužel.
Jste před olympiádou už trochu nervózní?
Je to speciální, to je jasný, sejdou se nejlepší hráči. Každý se na to těší a já nejsem výjimka. Tím, že je to v Rusku, tak to bude o to zajímavější, ale já věřím, že půjde vše podle plánu a dobře to dopadne.
Máte nějaké specifické zkušenosti s Ruskem?
Já tam byl jen jednou, když byla výluka na turnaji s reprezentací a to jen v Moskvě. Ale stejně to byla divočina, džungle. Na jednu stranu někde velký luxus, na druhé straně velká bída. Mně asi nejvíc v hlavě utkvěly zácpy, to bylo něco strašného. Na hotel jsme to měli asi dvě minuty pěšky a jeli jsme to snad půl hodiny.
Trenér Hadamczik původně říkal, že jste pro něj jasná jednička, ale po nominaci už mluvil o tom, že má v týmu tři vyrovnané gólmany. Jak tomuto vzkazu rozumíte?
Prostě tam pojedu a uvidíme, kdo půjde do brány. Na tom není nic zajímavého. Já ani nevím, co v poslední době trenér říkal. Vím, že budu dobře připravený. Každý chce chytat, takže uvidíme, jak se to rozhodne a kdo bude v bráně.
Je olympiáda u vás v klubu velké téma?
(Fin) Olli Jokinen na ni jede už počtvrté... Ale spíš se bavíme o tom, jak to tam bude vypadat. Kdo má informace, jak to bude s rodinami a kolem organizace, to je mnohem větší téma než hokej.
David Krejčí už říkal, že z bezpečnostních důvodů by byl raději, když jeho rodina do Soči nezamíří. Jak je to s vámi? Přijedou rodiče?
Já to mám naplánované, že by přijeli třeba na osmifinále a pak se uvidí, jak budeme hrát. Mám to zarezervované, nejsem ale na sto procent rozhodnutý, jestli by měli přijet. Nejdřív chci vidět, jak to tam bude vypadat.
Takže nějaké obavy přece jen máte...
Je to těžké. Objevuje se to všude v novinách. Víceméně každý to řeší, jestli vzít rodinu, nebo ne. Jen tak nadarmo asi ty obavy nevznikají. Nám hráčům nezbývá než věřit lidem, co se starají o bezpečnost a doufat, že to dopadne dobře a Rusko si neudělá ostudu. Na druhou stranu všechno pohlídat nejde, to je jasné. Vždycky na takové velké akci to nebezpečí je. V Rusku to bude asi o něco složitější, ale uvidíme.
Ve Vancouveru před čtyřmi lety jste si starosti určitě nedělal.
To je super město. Tam jsem měl rodinu, dalo se zajít na pěknou večeři, dalo se tam ‚žít', což teď asi moc nepůjde, ale jedeme tam kvůli hokeji. Atmosféra mě tam nadchla, ani jsem neviděl žádné jiné sporty, ale olympijská vesnice a třeba jídelna, kde byli všichni pohromadě, to bylo skvělé. Navíc to byla moje první reprezentační akce a byl jsem z ní trochu vyjukanej. Ani jsem moc neznal hráče, trenéry, maséry. Všechno bylo nové, ale zážitek super. Škoda jen, že z toho nebyla medaile.
Pro hráče ze zámoří bude asi nejnepříjemnější časový posun. Berete to jako velký problém?
Pokaždé jsou problémy, když se letí domů a nečekám, že to bude jiné. Všichni na tom ale budou podobně. Každý na to má jinou metodu, asi se zeptám někoho, jak se s tím nejlíp vypořádat. Určitě vím, že budu spát v letadle a pak se na místě uvidí.
