Rus ve službách Jágra a spol. Jde o srdeční záležitost, vysvětluje

Neuvidíte ho nikde v záběru televizních kamer, ale pro českých hokejový tým je nesmírně důležitý. Však se také po olympijském parku pohybuje jako oficiální člen výpravy v týmovém oblečení. „Spolupráci s českým hokejem jsem zahájil před třinácti lety, když do Moskvy přiletěl Jágr tým," vzpomíná Krasnikov.

K Jágrovi a jeho exhibičnímu výběru se dostal souhrou náhod. „Koukal jsem na televizi, že přiletí Jágr tým a bude hrát proti výběru Pavla Bureho. Oslovil jsem pořadatele, jestli nepotřebují tlumočníka. Žil jsem osm let kvůli obchodu v Praze a ovládám češtinu dobře. Znám všechny výrazy, učil jsem se na Smíchově i při pochůzkách mezi restauracemi. Mluvím navíc i anglicky, takže mám důležitý mix," směje se Krasnikov. „Organizátoři akce mi tenkrát řekli, že mají tlumočnici a nepotřebují mě. Ale zrovna u nich seděl rozhodčí a oponoval, že ženská nemůže do šatny. Tak jsem se dostal k Jaromírovi," vysvětluje.

Běžně pracuje v hokejovém klubu z Novosibirsku na mezinárodním úseku. „Věnuji se hráčům ze zahraniční, zařizuji bydlení, auta, pečuji o jejich rodiny. Také sleduji, kdo z hokejistů je v Česku a na Slovensku volný," přibližuje denní náplň. „Ale když je potřeba, starám se o česká hokejová mužstva od šestnáctky až po áčko při cestách do Ruska. Spolupracoval jsem i s fotbalovou Spartou a Libercem, když hrály v Rusku," vypráví Krasnikov.

„Je to takový můj malý vedlejší příjem. Ale srdeční. Navíc na olympiádě jsem zdarma," říká s úsměvem. „Náš šéf mi říkal. Ty vole, Valeriji, jsi jediný v Rusku, kdo fandí Čechům. Ale bral jsem vše s úsměvem. A ani pokud dojde na přímou konfrontaci se sbornou, nebudu mít dilema. Jsem na straně Čechů," ujišťuje Krasnikov. Jeho rodná země přitom nehledí s větším očekáváním k žádnému jinému klání pod pěti kruhy, než je mužský turnaj mezi mantinely.

Jágra však zbožňuje víc než ruské hvězdy, jimž vládne Ovečkin. „Ohromně na Jaromíra trpím. Fascinuje mě, jak je dokonale koncentrovaný na práci. A je to skvělý člověk," rozplývá se nad českou hokejovou superstar Krasnikov. „Když působil v Omsku, několikrát jsme se potkali. Vždy mě zdravil a hlásil se ke mně," vypráví radostně pomocník české reprezentace.

Týmu je k dispozici v případě nutnosti řešit nejrůznější úřední formality, s kustody stěhoval bedny s proprietami z domu českých sportovců ve vesnici do hokejové arény a pochopitelně je připraven pomoci s tlumočením samotným hokejistům.

„Ale doba se hodně změnila. Když jsem u české reprezentace začínal s trenéry Augustou a Martincem, v autobuse ovládali ruský jazyk jen Pavel Patera a Martin Procházka. Ostatní na nás čuměli jako na blbce, když jsme se dali do řeči. Všichni mluvili jen anglicky. Dnes je minimum kluků, kteří neumí rusky. Řada z nich v naší zemi hraje nebo hrála," upozorňuje na proměnu Krasnikov a těší se z pobytu v Soči, které je zalité sluncem: „U nás v Novosibirsku je čtyřiatřicet pod nulou. Náš sportovní ředitel mi volal, že v noci vstával každé dvě hodiny a chodil startovat auto, aby mu nezamrzla nádrž. A stejně ráno neodjel."