Článek
Ať dopadne rozhodování Modriče jakkoliv, na světovém šampionátu hrál naposledy. Ve čtyřiceti letech je sice pořád vitální, nicméně pravděpodobnost, že bude hrát i na turnaji nejlepších národních týmů planety za čtyři roky, se přeci jen blíží nule.
Na mistrovství světa dokázal šestinásobný vítěz Ligy mistrů obrovské věci. Chorvatsko pod jeho velením dvakrát po sobě získalo v nabité konkurenci gigantů medaili. Před čtyřmi roky brala čtyřmilionová země od Jadranu bronz, v roce 2018 dokonce stříbro.
To jsou výsledky takřka neskutečné stejně jako individuální počin subtilního záložníka, jenž za rok 2018 získal prestižní Zlatý míč, čímž rozboural hegemonii velikánů tehdejší doby, tedy Lionela Messiho a Cristiana Ronalda. Na rozdíl od nich nevynikal Modrič střílením gólů, ale skvělým čtením hry a geniálními myšlenkami a přihrávkami. O to víc je i dnes jeho triumf senzačnější a hodnotnější.
Devětatřicetiletý Argentinec Messi a jednačtyřicetiletý Portugalec Ronaldo válí také na současném šampionátu, jenže chorvatský dirigent se od nich neodlišuje jen způsobem hry. Zatímco oba šutéři už podzim svých fotbalových kariér tráví v méně náročných ligách (Interu Miami v americké MLS a saúdskoarabský an-Nasr), chorvatská legenda neslezla z nejnablýskanější scény.
Po konci v Realu Madrid hrál Modrič poslední rok v AC Milán. Ano, věhlas tohoto italského klubu možná v posledních letech trochu uvadl, nicméně má pořád celosvětové renomé i velké ambice. Chce být minimálně v Itálii nejlepší.
Je obdivuhodné, že se hráč s drobnou postavou i ve veteránském věku drží na top úrovni, kde neustále přibývají nároky na fyzickou zdatnost, rychlost a výbušnost. Je unikátem, moc hráčů s takovou herní inteligencí, přehledem a šikovností není.
Modrič je sympaťákem, vzorem a legendou. Má za sebou těžký příběh, kdy kvůli válce v dětství živořil a hrál fotbal, kde se dalo. Sláva a peníze ho nezměnily, stal se inspirativním fotbalistou, který pomáhá druhým.
Když se mluví o éře Messiho a Ronalda, často je slyšet věta: „Můžeme být rádi, že jsme je mohli sledovat v přímých přenosech.“ U Modriče ale platí to samé. Tím spíš, když vlastnosti, kterými vynikal, v dnešní době spíš mizí.
Z pódia mistrovství světa musí odejít s potleskem, i když prožil v zápase proti Portugalsku trpké chvíle. Zvlášť poslední scéna, kdy Chorvaté přišli o vyrovnávací gól ve 13. minutě nastavení po zásahu čipu v míči, byla obzvláště krutá.
Luka Modrič dlouhé roky symbolizoval fotbalové Chorvatsko. Bez něj bude soubor, který tradičně nastupuje v dresech s červenobílou šachovnicí, jiný. Každopádně má dál co nabídnout, jak ukázal současný turnaj. Chorvaté byli ve druhé půli s Portugalskem lepší. Ostatně na podzim se o jejich současné síle přesvědčí i český tým v Lize národů. Teoreticky u toho ještě může být Modrič, pokud neskončí. Ale to ještě uvidíme. Teď se sluší smeknout klobouk za jeho příběhy na nejsledovanější fotbalové akci planety.
