Článek
Co říkáte tomu, jak jste drahý?
Doufám, že to zvládnu. Nebudu přestupní částku komentovat, to je věc klubů. Těší mě, že o mě byl takový zájem.
Ne všichni drazí fotbalisté však tuhle roli unesou. Takový Torres stál 50 miliónů liber – a v Chelsea dodnes očekávání nenaplnil...
Jenže Torres byl o trošku dražší než já... (úsměv) Snažím se, abych na to nemyslel. Opravdu věřím, že to zvládnu. Já sám nejsem až tak důležitý, podstatný je vždy tým.
Plzeň se vám ozvala začátkem prosince. Co pro ni ve vašich úvahách převážilo?
V Jihlavě jsem byl od žáků snad třináct let a vždy jí budu přát jen to nejlepší. Je to můj klub číslo jedna. Chci se ale posunout zase dál. A Plzeň proti Jihlavě o kus dál je.
Který klub pro vás zatím byl číslem dvě?
Jsem slávista – a Slavii už jsem si splnil.
Půlroční hostování v ní ale pro vás moc dobře nedopadlo...
Do Slavie jsem šel v devatenácti, poprvé někam bez rodičů. Od té doby jsem přece jenom něco odehrál, jsem zkušenější a vyzrálejší.
To jste před prvním tréninkem v Plzni ani nebyl nervózní?
To víte, že byl. Měl jsem to v sobě, asi jako když jdete první den do školy. Na hřišti to ale ze mě spadlo.
Už jste okusil nějaký z obávaných vtípků kapitána Pavla Horvátha?
Snad mi dá chvíli pokoj, než se rozkoukám, a až pak se na mě vrhne... Slíbil, že se o mě v kabině postará. V Jihlavě jsem byl zvyklý kopat penalty, ale tady mu je samozřejmě nechám. Přece se s ním nebudu přetahovat.
A jak vás přivítal útočník Bakoš, jehož místo v základní sestavě jste svým příchodem ohrozil?
Bavíme se normálně. Jsme profíci, takže věřím, že to tak i zůstane. Myslím, že můžeme klidně nastupovat i spolu.
Plzeň figuruje v korupční kauze. Nestraší vás, že by mohla přijít o body či zahučet o soutěž níž?
Tím jsem se vůbec nezabýval. Věřím, že se klub očistí. Všichni, s nimiž jsem se radil, mi doporučovali, ať za touto výzvou jdu.
