Článek
Realita? Nic se nestane. Hokej bude stále sportem mužů i žen. A Macinka stále bude místopředsedou vlády i ministrem zahraničí. Smutné.
Dopad to může mít však na sportovkyně, kterých se slova ministra dotýkají.
Přitom původní téma nedělní televizní debaty bylo naprosto legitimní. Mají se ruské hokejistky představit na lednovém mistrovství světa do 18 let v Ostravě? Jde o vážnou otázku, která si zaslouží vážné argumenty. O ruské agresi na Ukrajině, mezinárodních pravidlech i odpovědnosti pořadatelské země.
Místo toho přišla řeč na „mužatky“ a úvahy o tom, že hokej vlastně není sportem pro ženy.
A právě tady začíná problém, který se netýká jen ruských reprezentantek. Týká se každé malé holky, která si poprvé zavazuje brusle. Každé hráčky, která vstává před školou na ranní trénink. Každé české reprezentantky, která za svou zemi bojuje na mezinárodní scéně.
Český ženský hokej má přitom za sebou výsledky, které se nedají zpochybnit žádnou televizní poznámkou. Dva světové bronzy z let 2022 a 2023. Vyprodané zápasy domácího mistrovství světa v Českých Budějovicích. Generaci hráček, která mění pohled na sport, v němž dlouhé roky dostávali téměř veškerou pozornost muži.
A teď si představte ten kontrast. Zatímco české hokejistky tvrdě pracují na tom, aby si jejich sport vydobyl další respekt, v televizní debatě zazní z úst jednoho z nejvyšších představitelů státu, že jde vlastně o mužskou disciplínu. Navíc slovy, která by si žádný politik neměl za žádných okolností dovolit vypustit z úst.
Novinky.czJen se tím potvrzuje, jak společnost hrubne. A těžko se ubránit dojmu, že jde o spojené nádoby s tím, koho si volíme a jaké chování jsme ochotni tolerovat. Je přitom úplně jedno, jestli volíte Pavla, Petra, Honzu, Filipa, Janu nebo Alenu. Politik by měl být politikem pro všechny. Nejen pro své „motorkáře“ a příznivce trapnohumoru, který Macinka s oblibou používá.
Nejde o to, zda někdo ženský hokej sleduje. Zda ho baví. Zda si raději pustí zápas NHL, nebo souboj českých reprezentantek. Každý má právo na vlastní sportovní preference. Jenže mezi osobním vkusem a veřejným zlehčováním sportovkyň je zatraceně velký rozdíl.
Ostatně nejvýstižnější odpověď nepřišla z politické debaty. Přišla od samotného hokejového prostředí. Vyjádřili se hokejisté Adam Klapka či Martin Nečas. Na stranu dívek se postavila široká sportovní veřejnost i prezident svazu Alois Hadamczik. Ten připomněl, že hokej může hrát každý, koho baví. A generální manažerka národního týmu Tereza Sadilová zdůraznila hrdost na hráčky, které dál bojují za své sny.
Možná právě v tom je celá podstata. Hokejistky nepotřebují, aby jim někdo povoloval místo na ledě. Nepotřebují ani souhlas politika s tím, jaký sport si vybraly. Své místo si vybojovaly samy.
A jejich výsledky budou mít mnohem delší životnost než funkce Macinky, jenž o teplé místečko na ministerstvu s největší pravděpodobností po dalších sněmovních volbách přijde. A po takových řečech? Naprosto zaslouženě!
