Nejlepší střední záložníci dvacetiletí Gambrinus ligy Horváth a Galásek spolu spali na pokoji

Plzeňský režisér Pavel Horváth (38) byl v anketě velkým favoritem a to se potvrdilo i jeho výrazným vítězstvím. Pro Viktorii je stále nepostradatelným hráčem. Akce vymýšlí, jeho přihrávky jsou lahůdkové a dokáže i zakončit. V nejvyšší soutěži stále patří k nejlepším hráčům. Gambrinus ligu má v malíčku. Začínal ještě v minulém století ve Spartě, odtud putoval do Jablonce a pak oblékal dres Slavie.

Ze Slavie odešel do Sportingu Lisabon, krátce se zastavil v Galatasarayi Istanbul a odtud se vrátil do Česka, aby pomohl Teplicím. Dva roky pak hrál japonskou ligu za Vissel Kóbe, odkud ho povolal trenér Bílek do Sparty. Jeho odchod z Letné nebyl zrovna přátelský, ale v Plzni pod koučem Vrbou znovu ožil a stále udivuje svými fotbalovými nápady.

Sbírka Horváthových trofejí je úžasná a možná celosvětově kuriózní. Dva mistrovské tituly získal se Spartou (1994 a 2007), jeden s Plzní (2011) a je i mistrem Portugalska se Sportingem (2002). Neskutečná je jeho sbírka vítězství v národních pohárech. V Česku ho získal šestkrát se čtyřmi různými kluby - se Slavií (1997 a 1999), se Spartou (2007 a 2008), s Teplicemi (2003) a s Plzní (2010), sedmý je Portugalský pohár se Sportingem (2002). V dresu Viktorie vyhrál i Superpohár (2011). V reprezentaci odehrál devatenáct utkání a zúčastnil se i EURO 2000.

Informace o zařazení do Jedenáctky dvacetiletí Gambrinus ligy zkušeného záložníka příjemně překvapila. „Toho ocenění si velice vážím a fanouškům děkuji. Nepochybně v můj prospěch hovořilo to, že stále hraji. Na pozici středních záložníků se za těch dvacet let vystřídala spousta vynikajících hráčů, minimálně stejně dobrých, mnohdy i lepších než já. Velká většina z nich působila v zahraničí a mnozí se do nominace ani nevešli. Upřímně řečeno, vybrat nejlepšího nebo dva nejlepší bych si netroufl. Pokud bych měl říct jedno jméno, pak Pavla Nedvěda, který hodně hrál i na levém kraji. Velmi si vážím, že jsem se dostal do této elitní společnosti a jsem zvědavý, kdo další do ní přibude," říkal potěšený Pavel Horváth.

Jako parťáka uprostřed zálohy bral i Tomáše Galáska. „Vynikající záložník. Nikdy jsme se nesešli v jednom klubu, ale potkali jsme se v reprezentaci, a dokonce jsme spolu na několika akcích spali na pokoji. S Galasem jsme si rozuměli i na trávníku," dodal.

Plzeň vede čtyři kola před koncem ligy před Spartou o pět bodů, ale Horváth ještě nejásá. „Prohra Sparty v Liberci pro nás je velkým povzbuzením, to nezastírám. Máme to ve svých rukou, a když se nám titul podaří uhrát, tak to bude výborné. Všichni pro to uděláme maximum. Ještě je ale čas na nějaké jásání nebo dokonce oslavy. Zbývají čtyři kola a my potřebujeme udělat alespoň sedm bodů. To znamená dvakrát vyhrát a jednou remizovat. Nebude to tak snadné, jak by se na první pohled zdálo. Máme doma Slavii, která se pod novým trenérem chytla, ale také rozjetý Liberec. Lehké to nebude v Olomouci ani na trávníku zachraňujícího se Hradce," spočítal Pavel Horváth.

Jinými fotbalovými cestami se ubíral záložník Tomáš Galásek. Velmi brzy se stal oporou Baníku. Byl jedním z ostravských mušketýrů - Řepka, Galásek, Slončík, Čížek. Baník ho také nechtěl pustit do Tilburgu, ale Galásek nakonec odešel a v Nizozemsku strávil deset let.

Ty nejkrásnější v Ajaxu Amsterdam, kde se sešel s nejlepším pravým obráncem Jedenáctky dvaceti let Gambrinus ligy Zdeňkem Grygerou. Vynikající defenzivní záložník, který byl těžko překonatelným štítem a zdobil jej i výborný přehled a konstruktivní rozehrávka, nosil v nejslavnějším nizozemském klubu také kapitánskou pásku. Dvakrát se s ním stal nizozemským mistrem (2002 a 2004) a dvakrát zvedl nad hlavu i Nizozemský pohár (2002 a 2006). O rok později přestoupil do 1. FC Norimberk, s nímž hned získal senzačně Německý pohár.

Půl roku pak strávil opět v Baníku, odkud zamířil do dalšího německého klubu - Borussie Mönchengladbach. Po roce pak odešel do FSV Erlangen-Bruck, kde hrál nižší soutěž a začal s trenérskou kariérou. V Německu žije dosud. Nezmizel ani z českého fotbalu. Působí ve funkci asistenta kouče reprezentace Bílka.

V reprezentaci se objevil už v roce 1995, ale jeho nezářivější éra přišla za trenéra Brücknera, kdy patřil k oporám a kryl záda hvězdné trojici Poborský - Rosický - Nedvěd. Startoval na EURO 2004, kde se výrazně podílel na bronzové medaili, zahrál si na MS 2006 a kariéru ukončil po evropském šampionátu 2008.

„Já jsem v anketách moc nedominoval, ale tohoto ocenění si opravdu velice vážím a fanouškům děkuji. Cením si toho, že si na mne vzpomněli. Vždyť jsem dlouho v Gambrinus lize nepůsobil a dostat se do její nejlepší jedenáctky dvaceti let, to je opravdu velké vyznamenání," říkal s pokorou v hlase. „Sám si netroufnu někoho vybrat, protože Gambrinus ligou prošla spousta vynikajících záložníků a mnozí hráli nebo hrají ve velkých zahraničních klubech," dodal.

Parťáka Pavla Horvátha bere. „Moc jsme toho spolu neodehráli, dokonce si moc nevzpomínám, že jsme spolu byli na pokoji. Pavel je vynikající záložník, chytrý, se skvělou přihrávkou. Určitě bychom si rozuměli, oba hrajeme fotbal hlavou. Pavla sleduji, jako celou českou ligu. Je obdivuhodné, co předvádí, ale má to stále těžší. Na druhou stranu si říkám, že jsem možná také mohl ještě hrát a prodloužit si doma kariéru, ale to jsou kdyby... Česká nejvyšší soutěž se hodně kvalitativně zlepšila. Mám k ní respekt," přiznal.

Galásek má skutečně velký přehled nejen o českých fotbalistech v zahraničí, ale i domácí nejvyšší soutěži. „Pečlivě sleduji kluby, v nichž jsem působil. A Baníček, to je moje srdeční záležitost. Díky za Baroše, věřím, že Baníček se zachrání. Držím mu palce," říkal spokojeně Tomáš Galásek.

Tento týden budete vybírat nejlepšího levého záložníka - nominace bude zveřejněna v úterý.