Článek
Národní tým čeká ve čtvrtek přípravné utkání v Karviné se San Marinem a na pondělní svátek 17. listopadu se představí v Olomouci, kde na závěr kvalifikace na MS 2026 hostí outsidera skupiny Gibraltar.
Začněme nováčky. Čím vás přesvědčili záložník Patrik Hellebrand z Górniku Zabrze a útočník Heerenvenu Václav Sejk?
Patrik má dlouhodobě vysokou výkonnost, patří k nejlépe hodnoceným hráčům polské ligy. Górnik navíc soutěž vede. Dlouhodobě mu chyběly body, které teď pravidelně dělá. Byli jsme se na něj podívat, má silnou pozici v klubu. Je podobný třeba Michalovi Beranovi. Reprezentace není automat na starty a měli by zde být hráči, kteří si to zaslouží. Proto Heloš i Sejk, jenž rovněž prožívá dobré období.
Proč absentuje Ladislav Krejčí?
Postupovali jsme stejně jako v záři u Vladimíra Coufala. Láďa má karty, čeká nás jen jeden soutěžní duel, takže jsme ho nechali odpočinout. Bude mít svůj program ve Wolverhamptonu. Je to nezpochybnitelný lídr týmů a místo pro baráž rozhodně má.
V kádru je naopak slávistický útočník Tomáš Chorý, který měl zdravotní potíže.
Jsme s ním v kontaktu jako se všemi hráči. Tomáš měl nějaký defekt v dolních partiích. Na sraz by ale měl být připraven.
Čím si důvěru vysloužil Matěj Ryneš?
Odehrál za Spartu nějaké zápasy, ukazuje kvalitu do ofenzivy a je využitelný na více pozicích. Matěj je navíc mladá kluk a podobná být otázka muže být u Davida Juráska. Ten toho v Besiktasi od posledního srazu moc neodehrál, ale věřím mu. Byla by strašná škoda o něj přijít, do budoucna může nároďák táhnout. Jde o hráče s výjimečnými ofenzivními schopnostmi. Pokud přijde kritika, beru ji na sebe. Jinak jsou v nominaci hráči, kteří pravidelně nastupují.
Proč jsou povoláni zatím jen dva gólmani plzeňský Martin Jedlička a Matěj Kovář z PSV?
Vypadl Lukáš Horníček z Bragy, který má ale pozitivní osobní důvody se srazu nezúčastnit. Budeme ještě čekat na poslední víkendové zápasy ještě jednoho brankáře donominujeme.
Mezi vybranými je rovněž křídelník Václav Černý, jenž po prohře 1:2 na Faerských ostrovech naštvaně opustil televizní rozhovor. Řešil jste to s ním?
Mluvili jsme spolu osobně už na Faerech. Venda je emotivní hráč, což víme. Někdy je to do plusu, jindy by to chtělo být citlivější. Pořád má týmu co dát, je produktivní. I když to na někoho může působit jinak, nároďák pro něj hrozně moc znamená. Reprezentujeme nejen na trávníku, ale i mimo něj. Na to si všichni musí dát bacha, v tomto duchu s hráči mluvíme. Sledují je kluci a holky, pro které jsou reprezentanti vzory. Věřím, že se nic podobného nebude u nikoho opakovat.
Pojďme k vám. Jak jste vnímal povýšení z role asistenta na dočasného hlavního kouče?
Předně bych neřekl, že reprezentace má za sebou pod Ivanem Haškem neúspěšné období. Byli jsme stále ve hře o postup na MS, vyhráli jsme skupinu Ligy národů. Chtěl bych všem poděkovat. A budu upřímný. Když mi generální manažer reprezentací Pavel Nedvěd s předsedou FAČR Davidem Trundou položili otázku, co bych na své pokračování řekl, odpověděl, že bych měl také skončit.
Proč?
Je to zodpovědnost všech. Najednou nabídka pokračovala, odjel jsem za Hášou, který mi řekl, že bych měl zůstat. Pondělí po Faerech už se musela odesílat širší nominace do klubů, takže bylo potřeba mít někoho, kdo to obsáhne. Pak se řešil zahraniční trenér. Možná pomohlo mé příjmení. (smích) Ne, dělám si srandu.
Názor Ivana Haška vás hodně ovlivnil?
Byla to jedna ze dvou nejdůležitějších rad. Druhá byla manželka. Volal jsem i Jardovi Veselému a radil se s dalšími blízkými lidmi kolem mě.
Máte nové asistenty Jana Rezka a Jaroslava Plašila. Jaký měli podíl na vytváření nominace?
Kádr jsme řešili primárně v nejužší pracovní skupině. Tedy já, Tomáš Hübschman a Pavel Nedvěd. S asistenty jsme v komunikaci už dva týdny jsme a je pro mě záhada, že vše neuniklo dříve. (úsměv)
Dokážete si představit, že byste zůstal hlavním koučem i nadále?
Teď jde pro mě o první zkušenost a mám v hlavě jen listopad. Potřebujeme zápasy se San Marinem a Gibraltarem zvládnout herně i výsledkově. Dál nepřemýšlím.
