Článek
Bylo rozhodování o novém angažmá hodně těžké?
Bylo, protože nabídky byly zajímavé a já už jsem měl chuť do práce. Fotbal mi chyběl.
Jako trenéra vás chtěl prý Slovan Liberec, ale také v Austrálii. Co rozhodlo pro reprezentaci?
Slovan chtěl rychlou odpověď, na tom v podstatě naše jednání ztroskotala. Nabídek ze zahraničí bylo víc, mezi nimi i Austrálie. Nabídky, vést reprezentaci do jednadvaceti let, si velmi vážím, je to oproti klubu velká změna. Výzva, postoupit na příští šampionát, mě velmi láká.
Zájem byl ale i z arabského světa...
Tyhle nabídky byly finančně lukrativní, ale většinou bez rodiny, což už jsem nechtěl. U některých jsem zvažoval i bezpečnostní hlediska, která tam nebyla úplně dobrá.
Před sedmi lety jste ale vyměnil jednadvacítku za Spartu. Umíte si představit nabídku, pro niž byste odešel od reprezentace znovu?
Ve fotbale není nikdy nic definitivní, víte, jak to chodí... Ale takhle teď neuvažuji, soustředím se na reprezentaci, s níž chci postoupit na příští šampionát.
Nelitoval jste, když vás Sparta po čtyřech měsících vyhodila, že jste udělal chybu?
Nikdy nelituji svých rozhodnutí. Jednadvacítka tehdy měla kvalifikaci dobře rozjetou, ale Sparta byla velkou výzvou. I když to trvalo jen čtyři měsíce, otevřely se mi nové možnosti, šel jsem do Austrálie.
I když se o ročníku 1992 říkalo, že je silný, na šampionátu v červnu nepostoupil český tým ze skupiny. Neděsí vás, že stávající ročníky 1994 a mladší tak silné nejsou?
V té minulé jednadvacítce bylo skutečně hodně kvalitních hráčů, kteří nastupovali pravidelně v lize, některé jsem i trénoval. Na šampionátu hrál tým pohledný kombinační fotbal. Touto cestou chci jít i nyní. Někteří hráči nám zůstali, víme o dalších a budeme hledat. V tom je práce u reprezentace oproti klubu jiná. Budu víc cestovat, sledovat a tipovat hráče.
Moc času nezbývá. Kvalifikace začíná už 4. září doma s Maltou...
Už jsme s prací společně s manažerem Jaromírem Šeterlem začali. Musíme dát dohromady realizační tým, vytipovat hráče. Rád bych, abychom se alespoň na dva dny sešli před vstupem do kvalifikace a nepoznávali se před prvním utkáním. Máme silnou skupinu s Belgií, Černou Horou, Lotyšskem, Moldavskem a Maltou, která po dvou zápasech skupinu vede, ale cílem je postup na šampionát. Jsem přesvědčen, že talentované fotbalisty pořád český fotbal má.
Prozradíte, koho už jste si vyhlédl?
O jménech zatím hovořit nechci. Talentovaní mladí fotbalisté tu ale opravdu jsou.
A když vám po některém sáhne kouč áčka Pavel Vrba...
Hovořili jsme spolu. Áčko by mělo samozřejmě přednost.
Nezvažoval jste angažovat do realizačního týmu i svého předchůdce Jakuba Dovalila?
S Jakubem jsem několikrát mluvil, pogratuloval jsem mu k fotbalu, který mužstvo předvádělo. Vyznávám také poctivý technický fotbal a v této cestě chci pokračovat. Jakub mi dal i mnoho cenných informací o hráčích, kteří přejdou do našeho týmu, ale se spoluprací nepočítáme.
Bude to pro vás velký rozdíl, pracovat převážně s juniory?
Já to takhle nevidím. Mladé hráče z minulé jednadvacítky jsem trénoval ve Spartě. Mám zkušenosti z předchozího působení u jednadvacítky. Pro mne navíc tito hráči nejsou juniory, ale mladými dospělými fotbalisty, kteří vyzrávají. Vždyť na konci cyklu jim bude třiadvacet let.
Kde všude budete hráče hledat?
Všude, v lize, druhé lize i v zahraničí, i tam máme talentované hráče. V tom je práce oproti klubu jiná. Chybí každodenní kontakt, ale o to víc budu cestovat, sledovat fotbal a hlavně jsme se shodli s manažerem, že pro nás je velmi důležitý trvalý a častý kontakt s hráči.
Co jste vlastně dělal od dubnového odchodu ze Sparty?
Přepnul jsem na klidový režim a lenošil. Fotbal jsem sledoval. Hlavně jsem se věnoval rodině a věcem, které jsem při trenérské práci nestíhal.
Na Spartu jste po dubnovém vyhazovu nezanevřel?
Kdepak, rozešli jsme se v dobrém. Přál jsem jí, aby obhájila titul, což bohužel nevyšlo.
