Článek
S jakým skóre?
Nijak bych ho nezveřejňoval, ale nebyl to žádný propadák. Největší problém jsem měl s dějepisem, protože jeho rozsah je hodně velký.
Co jste dostal za otázku?
Habsburky. Vím, že to není úplně nejtěžší téma, ale nějak jsem zaplaval. Všechny dynastie včetně Jagellonců se mi pomotaly dohromady a nemohl jsem ze sebe nic vypotit.
Z jakých dalších předmětů jste ještě maturoval?
Z češtiny, zeměpisu a angličtiny.
V té jste musel excelovat, ne?
Říkal jsem si, že ji umím, tak se musím přiznat, že jsem se na ni moc nepodíval. Pár věcí mě sice překvapilo, ale dostal jsem jedničku, takže žádný velký problém.
Bylo složité se ve svých třiadvaceti letech znovu přinutit k učení, když jste ze studijního procesu před několika lety vypadl?
Bylo to těžké. Věděl jsem, že ostatní děti mají celý čtvrťák na to, aby si opakovaly věci k maturitě. Jenže já když měl během zápasů v sezóně chvíli čas, spíš jsem spal. Mamka se mi snažila posílat do Ameriky nějaké knížky a poslední dva tři týdny jsem zatnul zuby a fakt se učil.
Je pro vás důležité, že jste si maturitu dodělal?
Může se stát cokoliv, třeba se zraním a budu muset něco dělat. To platí i po konci kariéry. Chci mít něco v záloze a maturita je aspoň ten nejmenší základ do života. Bude s ní snazší něco dělat.
Těší vás to i kvůli rodičům?
Jasně, vždyť jsem z učitelské rodiny. Mamce, která učí stejně jako mé sestry, ukápla i slzička.
Složení zkoušky z dospělosti bylo třešničkou na vaší skvělé sezóně. Věřil byste před jejím začátkem, čeho všeho můžete dosáhnout?
Kdybyste mi to před rokem řekli, asi bych se vám vysmál. Šel jsem do přípravného kempu s tím, že se chci dostat do týmu, abych hrál třetí čtvrtou lajnu. To se mi povedlo a pak jsem začal nastupovat s Martinem St. Louisem, který mi strašně moc pomohl.
Čím hlavně?
Říkal mi, že se nemám bát hrát s pukem, naopak zkoušet něco vymýšlet. Tak, jak jsem to dělal na farmě. Zkraje jsem měl z NHL respekt, že v ní nemůžu hrát, ale potom to trošku vymizelo a začalo se dařit. Když se navíc zranil Stamkos, Tampa místo něj potřebovala někoho do první lajny. A byl jsem to já. Věděl jsem, že je to moje možnost a bylo by super se jí chytnout. A já ji využil!
Cítil jste pak, jak vám s každým dalším zápasem roste sebevědomí?
Asi ano. Nějakou chvilku mi trvalo, než jsem se v NHL otrkal. Když jsem ale dostal šanci hrát v prvním útoku, tak už to šlo jakžtakž samo. Vždycky se říká, že dávat góly má prvních šest útočníků a zbylé dvě lajny jsou na bránění. Cítil jsem se tak, že tým ode mě něco očekává.
A vy jste to splnil. S 59 body jste skončil druhý v kanadském bodování Tampy, jako třetí hráč klubové historie jste nasbíral přes 30 bodů v hodnocení plus minus účasti na ledě...
Každý ví, že tohle je hodně důležitá statistika. U mě je na úrovni kanadských bodů. Ukazuje to, jestli jste komplexní hráč, jestli umíte i bránit.
Jak vaše výkony po sezóně zhodnotilo vedení Lightning?
Bavil jsem se se Stevem Yzermanem (generálním manažerem) a ten mi na asi desetiminutovém mítinku říkal, že byl se mnou strašně moc spokojený. Že jsem ho až překvapil.
I proto jste v minulých dnech podepsal novou tříletou smlouvu. Překvapilo vás, že vám Tampa nabídla 10 milónů dolarů?
Minulý rok by se mi ani nezdálo, že bych mohl podepsat smlouvu na tolik peněz. Tak solidní nabídka se neodmítá!
Nepředpokládal jste, že se jednání o novém kontraktu může protáhnout až do letních měsíců?
Čekal jsem, že to bude trošku delší, ale Yzerman je férový chlap a nabídl mi to tak, jak to vidí on.
V úterý 24. června se v Las Vegas koná galavečer, na kterém se budou rozdávat ocenění za sezónu NHL. Vy jste jedním ze tří adeptů na zisk Calder Trophy pro nejlepšího nováčka, což se ještě žádnému českému hráči nepodařilo vyhrát. Jak vidíte své šance?
Signály nemám, podle mě ale asi vyhraje Nathan MacKinnon (útočník Colorada, jednička loňského draftu). A zaslouženě, je to výborný hráč, je radost se na něho dívat. Navíc je o pět let mladší než já.
Chystáte se do Las Vegas?
Chystám, odlétám příští neděli.
Budete během vyhlašování nervózní?
Budu v klidu. Buď vyhraju, nebo ne. S tím počítám spíš. Vážím si toho, že jsem se vůbec do užší nominace dostal. Už to je pro mě výhra. Ve Vegas to bude zážitek, chci si to užít.
Uvědomujete si, že jste si skvělými výkony v této sezóně nastavil laťku vysoko, a v dalším ročníku se od vás bude hodně očekávat?
Je to pravda, nastavil jsem si ji dost vysoko. Ale pro mě je to impuls, abych přes léto ještě víc makal a v další sezóně byl ještě lepší.
Jediným stínem tak byla neúčast na květnovém mistrovství světa, ze kterého jste se musel kvůli zranění omluvit. Mrzelo vás, že jste si po olympiádě v Soči nemohl na druhém vrcholu reprezentační sezóny v Minsku zahrát?
Určitě. Pro mě vždycky byla čest reprezentovat. Poslední zápas základní části NHL jsem ale dostal tvrdý hit a měl problémy s krční páteří a bolestmi hlavy. V play off jsem nejdřív nehrál, pak jsem nastoupil pod prášky. Dostal jsem injekce do krku, abych se vzchopil. O mistrovství jsem se po sezóně bavil s Yzermanem a ten mi říkal, že na mě netlačí, ať se domluvím s doktorem. Ten mi řekl, že mi to nedoporučuje. Další hit by mohl celou situaci zhoršit a táhlo by se to mnohem déle. Bylo to těžké rozhodnutí, ale pro mé zdraví to nejlepší.
Někteří lidé to mohli brát i tak, že jste se na šampionátu nechtěl zranit, neboť jste v té době ještě neměl podepsanou novou smlouvu...
Mrzí mě, že to vyznělo takhle. Kdybych byl stoprocentně v pořádku, nikdy v životě bych hrát za reprezentaci neodmítl.
