Článek
Cítíte, že už máte první výhru v kapse?Nechci to moc zakřiknout, nějaké změny tu ještě proběhnou. Ale co jsem slyšel, tak tým se ustálí až po prvních zápasech v sezóně.
Váš agent mluvil o zájmu minimálně deseti klubů NHL, proč jste zvolil právě Montreal, který patří k absolutně nejsledovanějším?Líbilo se mi město i organizace. Tak jsem si prostě řekl, že bych chtěl hrát právě tady.
Je to velký rozdíl oproti tomu, na co jste byl zvyklý z Evropy?V minulé sezóně ve Lvu jsme měli výbornou kabinu a bylo o nás super postaráno, ale tady je to ještě o krok dál.
Bývalý hráč Canadiens Roman Hamrlík říkal, že kdybyste šel v Montrealu po ulici bosý a lidé se dozvěděli, že jste hokejista, klidně vám dají svoje tenisky. Už jste stačil poznat, co v tomto městě hokej znamená?Lidi to tady opravdu žerou. Pozdraví, přejí hodně štěstí, ale zase vás nějak neotravují.
Takže hloučky žadonících o podpisy se kolem vás zatím netvoří?To určitě ne. Možná kolem kluků jako je P.K. Subban, ale já jsem v klidu.
Pomohlo vám v adaptaci na NHL, že jste v zámoří hrál juniorskou soutěž a znáte jazyk?Jednoznačně. Bez toho bych zvládal všechno mnohem hůř. Jsem rád, že jsem si Ameriku vyzkoušel a naučil se za ty dva roky trochu anglicky. Teď nemám žádný větší problém.
Zvýšil jste si před odchodem do Kanady sebevědomí i díky startu na mistrovství světa?Spíš mi hodně pomohla KHL, kde jsme se se Lvem dostali až do finále a ty zápasy byly úrovní určitě výš než třeba některá utkání v základní skupině šampionátu.
Velký ohlas vzbudily vaše kondiční testy, v nichž jste zahanbil úplně všechny.Já měl vždycky rád delší tratě, na nich jsem měl výborné výsledky. V létě jsem navíc s kondičním koučem Martinem Iterským makal asi nejvíc v životě, takže jsem rád, že se to někde projevilo.
Už od nováčkovského kempu jste také hned všechny převyšoval.Většina kluků, co tam byli, hrála jen juniorku a to je veliký rozdíl ve stylu hokeje. Já se to snažil nevnímat, nedávat tomu váhu, ale v přípravných zápasech už to tempo bylo mnohem vyšší. Hokej byl ale zároveň dost chaotický, protože u nás i v ostatních týmech se zkouší nové systémy. Ale to je tak na začátku v každé soutěži. Příprava je nepříjemná v tom, že hra není nejhezčí a ani si to člověk moc neužívá. Jenže musíte se do toho nějak dostat.
Máte problém s tím, když se kolem vás točí spoluhráči?Je to trošku nepříjemný. Loni ve Lvu jsem od nějakého třetího utkání v přípravě hrál celou sezónu se dvěma klukama. Po pár zápasech, když se sestava nemění, si člověk zvykne. Pokud ale hrajete pořád s někým jiným, tak pro mě to je dvojnásob ztížené, jelikož styl je tady odlišný a když se spoluhráči střídají, není to úplně nejlepší.
Podle prognóz byste měl ale začít sezónu vedle Tomáše Plekance.Samozřejmě by to bylo super, ale to je na trenérech, jak se k tomu postaví a co vymyslí.
Pomohl vám krajan po vašem příchodu do týmu?Tak Pleky je svůj ... Určitě mi pomáhal se spoustou věcí, přesně věděl, co je třeba, ale tím, že jsem se tady rozkoukal a vím, co mám hrát, už se mnou nemá tolik práce.
Kvůli výdrži při běhání vám také vymyslel přezdívku Forrest Gump. Jak se vám líbí?No, zrovna moc ne... Pleky to ale nevymyslel. Někde v Čechách to napsali a on se toho hned chytnul, líbilo se mu to a všem to tady vykládal. Co se dá dělat...
Takže už nejspíš nemůže počítat s tím, že byste mu třeba někdy pohlídal syna, aby si mohl v klidu vyrazit s manželkou?To by ani nebyla dobrá varianta, abych já někomu hlídal dítě. (směje se)
Hrajete s číslem 26, které v Montrealu nosil oblíbený bek Gorges. Vybral jste si sám?Já nosil 64, ale tady ho má kluk (Greg Pateryn), který má s Montrealem podepsanou smlouvu, takže jsem dostal šestadvacítku. Nic jsem nevybíral.
Český novinář žijící v Montrealu Zdeněk Matějovský trpělivě učí kolegy, jak si poradit s výslovností vašeho jména. Jak jim to jde?Jelikož tam mám to Ř, tak se jim to říká dost špatně, ale snaží se, to se zase musí uznat.
