Hlavní obsah

Konec zlaté éry českého desetiboje se blíží

PRAHA

Desetiboj si při světových či evropských šampionátech už dlouhá léta kroužkují v televizním programu i diváci, kteří jinak atletiku nesledují. Právě tato disciplína totiž už téměř patnáct let znamená záruku českého úspěchu. Jenže jak dlouho to ještě bude platit?

Foto: www.iaaf.org

Roman Šebrle v souboji s Bryanem Clayem.

Článek

Trojnásobný mistr světa Tomáš Dvořák ohlásil, že letošní sezóna je poslední, kdy se bude věnovat atletice naplno jako závodník a světový rekordman Roman Šebrle přiznává, že po olympiádě v Pekingu už bude jen stěží odolávat náporu mladých dravců.

Základna hubne

A základna nejvšestrannější atletické disciplíny je dost štíhlá. "Už dlouho říkám, že za námi nikdo není," upozorňuje Šebrle. Přitom ještě před pár lety se zdálo, že Změlík, Dvořák a Šebrle se o své nástupce nemusejí bát.

Nejlepší byla situace na přelomu tisíciletí. Na mistrovství světa v Edmontonu před pěti lety se český desetiboj předvedl v plné síle, do desítky se vešli tři reprezentanti: Dvořák, Ryba a Šebrle. Jenže Rybu stejně jako třeba Poděbradského či Damaška pronásledovaly zdravotní potíže, a tak ve špičce zůstali jen Dvořák se Šebrlem. Nástupci zatím nedorůstají.

"Obecně české atletice chybí větší vnitřní konkurence. My byli tehdy zapálení, když jsme viděli, jak Změlda vyhrál olympiádu, teď mi přijde, že kluci nemají motivaci. Přitom kvalitní trenéři tu určitě jsou," přemítá šestý z Edmontonu Jiří Ryba.

Jako o naději, která by mohla udržet český desetiboj ve špičce, se mluví o pardubickém Lukáši Paterovi, který vybojoval na mistrovství světa do 17 let před třemi lety ve víceboji bronz, na nějž ale i vinou zranění zatím nenavázal. Právě zdravotní trable zmařily přechod několika talentů do seniorské špičky. "Zranění se v desetiboji projevují mnohem víc. Když je v každé disciplíně atlet omezený, tak se bodová ztráta desetkrát vynásobí," popisuje Ryba, jenž musel podstoupit operace achillovek na obou nohou a zvažuje konec kariéry.

Naděje v trenérech

Limit pro letošní juniorské mistrovství světa má splněný opavský Jan Kudlička, ale na šampionátu v Pekingu dá přednost tyči. "Já ho do budoucna vidím jako tyčkaře. Je to skokanský talent, ale s vrhy by měl problém," domnívá se tyčkařský trenér Boleslav Patera, s nímž Kudlička spolupracuje.

Přechod od jedné disciplíny k vícebojům přitom není otázkou jedné sezóny. "Než se člověk pořádně naučí tyčku, kouli a další technické disciplíny, trvá to i tři roky," říká Šebrle.

Naděje desetibojařských fanoušků se ale mohou upínat k pomalu odcházející generaci závodníků. "Pod Dvořkou by někdo mohl vyrůst," věří Patera. Tomáš Dvořák už se na trenérskou kariéru připravuje spoluprací s Petrem Svobodou i Josefem Karasem. Trenérskému vedení talentů se ale nevyhýbá ani Šebrle. "Dovedu si to představit. Vidím to u Attily Zsivóczkého, který se mnou trénuje a oběma nám to pomáhá, i když on už je hotový závodník," připouští světový rekordman svoji trenérskou výpomoc.

Medailová žeň českých desetibojařů
OH 1992Změlík (zlato)
OH 1996Dvořák (bronz)
MS 1997Dvořák (zlato)
MS 1999Dvořák (zlato)
OH 2000Šebrle (stříbro)
MS 2001Dvořák (zlato)
ME 2002Šebrle (zlato)
MS 2003Šebrle (stříbro)
OH 2004Šebrle (zlato)
MS 2005Šebrle (stříbro)

Reklama