Článek
"Je to víc, než jsem očekával. Jsem hodně spokojený," prohlásil Voigt v televizním rozhovoru ihned po úspěšném pokusu.
Už po osmi a půl kilometrech měl na Sosenku k dobru 10 vteřin. Zároveň šel však v první půlhodině hned dvakrát ze sedla. Přesto svůj náskok nadále navyšoval. "Byl jsem poměrně rychle nad plánem, bylo třeba pak dát pozor, jak rychle jedu. Asi jsem jel příliš rychle, po 20 minutách jsem musel trochu zpomalit a posledních 20 minut už jsem zase šlapal naplno," popsal Voigt.
Třiačtyřicetiletý jezdec, jenž se nedávno rozloučil s profesionální kariérou na silnici, bral útok na rekord jako poslední dárek fanouškům před odchodem z vrcholové cyklistiky. "Nechtěl jsem se do důchodu jen tak pomalu odvalit, měl to být pořádný třesk. Věděl jsem, že naposledy ze sebe vydám úplně všechno," prohlásil Voigt.
Sosenka: Pro cyklistiku je to velká propagace
Sosenka, jenž překonání rekordu takřka s jistotou očekával s ohledem na možnost jet na stíhačském kole, však od něho čekal o něco lepší výkon. "Odhadoval jsem, že by to mohlo být někde mezi 52 a 53 kilometry. Ale jinak šlo o hezkou show, bylo u toho hodně diváků, na pěkné dráze padl rekord. Pro cyklistiku je to velká propagace," řekl ČTK Sosenka.
V příštím roce hodlá na světové maximum zaútočit i bývalý šampion Tour de France a někdejší vynikající dráhař Brit Bradley Wiggins. "Nyní jsem ale držitelem rekordu já a ostatní musí dokázat, že to zvládnou zajet lépe," podotkl Voigt.
Ještě předtím, než UCI před 14 lety pokusům v hodinovce na speciálně upravených kolech - mnohdy velmi originálně sestavených - zabránila, stihl v roce 1996 Brit Chris Boardman v Manchesteru ujet za hodinu 56,375 kilometru. Když v říjnu 2000 odjel hodinovku na podobném kole, jež využil následně Sosenka, zvládl o 259 metrů méně než český závodník.
