Dálková plavkyně Pechanová zkusí, co vydrží jako máma

Sama říká, že hlavně musí vyzkoušet, jestli jí plavání ještě půjde. „Potřebuju si ověřit, že jsem schopna měřit se s konkurencí a můžu reálně snít o olympijském Riu. V Berlíně uvidím, jestli mi ještě stojí za to trávit hodiny ve vodě. Jinou metu než se počtvrté kvalifikovat na hry skutečně nemám," vykládá 33letá Pechanová, která začala pravidelně trénovat od března.

„Pár měsíců trvalo, než si všechno sedlo. Až posledních pět šest týdnů cítím zlepšení, ale o formě bych nemluvila." Před ME nemá ani žádné závodní srovnání. Nemohla nikde startovat i proto, že se po otěhotnění nechala vyřadit z dopingového registru. Navíc se v Berlíně poplave intervalově, což jí moc nevyhovuje. „Docela mě mrzí, že to není někde ve vlnách, protože by se tím mohla chybějící rychlost smazat. Takhle se natvrdo ukáže, na co v současnosti mám," upozorňuje Pechanová.

V dálkovém plavání je už dvojnásobnou vicemistryní světa a z kontinentálních šampionátů má doma jednu stříbrnou a šest bronzových medailí. „Tentokrát si nehraju na žádné umístění. Chci hlavně zjistit, jaký budu mít ze svého plavání pocit a co jako máma vůbec vydržím," říká s vědomím toho, že od narození potomka je všechno v jejím životě jinak. „Musím pořád fungovat pro dítě a při své nepřítomnosti doma zajistit, aby bylo o Pavlínku postaráno," líčí.

Pochvaluje si velkou podporu v rodině, protože dcerku často hlídá přítel nebo maminka. Přesto je pro ni náročné skloubit sport a mateřství. K tomu tvrdí, že do doby, než se stala matkou, nepoznala opravdovou únavu. „Když mi někdo z plavců teď řekne, že je po tréninku unavený a musí se jít domů vyspat, tak se budu smát. Já když vylezu z vody, jedu dál s prckem na plné pecky. Ale vybrala jsem si to, žene mě sen o Riu a musím dřít," vykládá.