Článek
Hodně lidí vás považuje za blázna, který si jede na olympiádu zničit zdraví. Jak to vnímáte?
I předseda olympijského výboru Milan Jirásek z pohledu lékaře-otopeda prohlásil, že jsem blázen, že riskuji. U mě je ale jiný průběh zranění, což potvrdil i doktor Hospodár. A nebudu jediný blázen na olympiádě, australský závodník Ramone Cooper si taky utrhl vaz a když se podíváte na jeho blog, tak prožil posledních čtrnáct dnů stejně jako já. Já jsem každopádně na názory okolí moc nedala. Je to mé rozhodnutí, mám svou hlavu.
Od vašeho zranění uběhly tři týdny. Co pro vás bylo za tu dobu nejtěžší? Konečné rozhodnutí, zda jet či nejet na olympiádu?
Nejtěžší to bylo přímo po zranění, kdy mi hlavou běžely myšlenky, že všechna ta léta tréninku jsou pryč. Už po prvních konzultacích s doktorem Hospodárem jsem začala věřit, že šance je. A šla jsem za ní. Konečné rozhodnutí nebylo těžké, spíš poslední trénink v boulích se skoky. Myslela jsem na to, že to může být moment, který mě zastaví.
Takže jste při testu v Německu měla zlý pocit?
To ne. Věděla jsem, že koleno zpevněné speciální ortézou nerupne. Už v první bouli jsem věděla, že nepojedu s váhou na jedné noze, potřebovala jsem vyzkoušet rovnoměrné zatížení.
Ortéza vás nelimitovala?
Čekala jsem to horší. Zvykla jsem si rychle, jsem ochotná na ní přenést spoustu zodpovědnosti. Jsme kamarádky (smích).
Sestava skoků pro olympiádu tedy neutrpí?
Zatím jsem všechny skoky nezkoušela, ale určitě zůstane zachované salto a helikoptéra. Ještě nevím v jakých kombinacích, ale to nevadí, koeficient neutrpí. Zájem je jet maximum toho, co dokážu. Cíle jsou pořád stejné, chtěla bych získat medaili.
Ve čtvrtek se přesouváte do Kanady. Jak bude probíhat příprava na olympijský závod?
Trénink nebude takový, jako kdybych byla zdravá. Musíme to časově omezit, koleno by mohlo natékat. Před závodem bych měla absolvovat tři tréninky, maximálně pět jízd denně.
Musela jste tlumit bolesti medikamenty?
Prášky jsem žádné nebrala, jen jsem měla koleno obstříknuté Mesocainem, což je jako když vám u zubaře umrtví zub. Jsem připravená přestat koleno vnímat a dát do závodu všechno.
Po olympijských hrách vás nemine operace. Už máte stanovené datum?
Termín ještě určený není. Týden až dva po hrách si ale chci ještě vyřídit věci do školy, zadat seminární práce, konzultovat diplomku.
Berete celou situaci tak, že všechno zlé je k něčemu dobré?
Třeba taťka říkal, že si aspoň dodělám školu. Já o tom tak přesvědčená nejsem (smích). Člověk si ale určitě srovná hodnoty. Zjistila jsem, že musím hledat to dobré a jít si za svým cílem. Nepodat se nepřízni osudu.
