Článek
Do vašeho olympijského závodu zbývá deset dnů. Jak to vypadá s vašimi vazy v kotnících?
Před odletem jsem absolvoval poslední lékařskou prohlídku a kotníky vypadají pevně. Bohužel ale stále dost bolí. Potřeboval bych ještě dva týdny, aby bolest ustala. Do závodu je ale ještě docela hodně času, tak to snad nějak zvládnu.
Zkoušel jste už trénovat naplno?
Byl jsem teď tři dny ve Špindlerově Mlýně a v Rejdicích a zatím jsem to spíš zkoušel. Když jedu zvolna na modré, tak to nebolí. Když je ale větší boule, tak to nepříjemně píchne.
Boulařka Nikola Sudová má na zraněné koleno speciální ortézu, kotníky podobným způsobem zpevnit nejdou?
Tejpuju je, mám speciální obvazy na jedno použití. Přijde mi ale, že je to pořád stejné. Jakmile přijde větší náraz, tak to zabolí, ať mám cokoliv.
Prášky bolest tlumit nemusíte?
Na horách jsem jeden den jezdil s brufenem, jeden den bez a rozdíl mi nepřišel. Zatím jsem ale toho v sobě neměl vyloženě hodně a když přidám, tak by to mělo být lepší.
Obstřik by nepomohl?
Nemám s tím zkušenosti, nevím, jak pak noha funguje. Pro mě je kotník hodně důležitý, ovládám jím celé prkno. Rád bych to zvládl bez těch chemikálií. Každopádně jedu do Vancouveru s velkým otazníkem, jak to všechno dopadne. Ve snowboardcrossu je ten otazník vždycky, ale teď je ještě větší.
To nezní příliš optimisticky...
Nejsem pesimistický, jsem otevřený tomu, co přijde. Může to vyjít, a nemusí.
Je velký handicap, že jste toho za poslední měsíc na sněhu příliš nenajezdil?
Uvidíme. Já doufám, že se spíš než ten měsíční výpadek projeví těch třináct let zkušeností, které mám.
Co byste bral v současné situaci za úspěch?
Úspěch je už to, že tam vůbec jedu. Budu rád, když se dostanu do závodní polohy a budu jezdit tak, jak umím. O víkendu jsem ten pocit ještě neměl. Výhoda je, že na rozdíl od Světového poháru budeme mít tři tréninky v trati. To je super a mohlo by to pomoci získat jistotu v zatáčkách a na skocích.
