8 rad, jak si vybudovat vytrvalost

V tomto bodu jde především o to strávit „na nohou" co nejvíce času, uběhnout větší vzdálenost se zpravidla mírnou intenzitou. Pod takzvaným „long runem" si ale každý představí něco trochu jiného, dle své momentální situace. Vězte tedy, že dlouhý běh je o tom strávit dopředným pohybem alespoň hodinu času. Zlí jazykové přitom tvrdí, že existuje i horní hranice, a to tří hodin, kdy by se už trénink mohl přesunout z konstruktivní do destruktivní úrovně. I to je ale také otázka zvyku, dlouhodobého tréninku.

Jde o nárůst celkové kilometráže, který úzce souvisí s předchozím bodem. S nárůstem naběhaného času by měla růst také naběhaná kilometráž. Nemělo by příliš velký význam běhat stejné kilometry, jen čas na jejich zdolání prodlužovat. Více kilometrů, pokud je nárůst praktikován s rozumem a postupně, vede k lepší efektivitě běžeckého stylu i fungování těla. Organismus si postupně zvykne na větší zátěž a bude lépe a rychleji regenerovat.

Běh, jak známo, aplikovaný výhradně, bez doplňkových fyzických aktivit, představuje pro tělo dosti jednostrannou zátěž. Aby správě fungovalo, potřebuje se rozvíjet komplexně. Nezapomínejme na doplňkové sporty, kompenzační cvičení. Různorodý trénink nás odmění lepší efektivitou samotného běhu a ochrání nás před zraněními.

Budovat vytrvalost a nebýt důsledný je jako čekat, že ze zasázené pětikoruny vyroste keř pětistovkovník. Ne, je vyžadována poctivá mravenčí práce, pravidelný promyšlený trénink. Mnohokrát bylo v praxi ověřeno, že s méně než třemi tréninky týdně nelze dosáhnout na poli vytrvalosti v podstatě žádného měřitelného pokroku. Buďte realističtí a buďte konzistentní. Trénink lze zrealizovat v podstatě kdekoli, kdykoli a je dobré držet se plánu také bez ohledu na počasí či okamžitou chuť nebo náladu.

Terén může běžci nabídnout víc. Není vůbec náhoda, že nejlepší vytrvalci světa vycházeli z dobrého terénního základu. Mimo stezky, ovály a silnice vás čekají silnější nohy a kotníky, lepší stabilita, výraznější růst aerobní vytrvalosti.

Zlaté pravidlo říká, že po těžkém tréninku má další den následovat lehký, případně odpočinkový den. V každém případě by náš tréninkový týden měl obsahovat alespoň jeden den volna. Tělesná adaptace na zátěž neprobíhá při tréninku, ale právě v době regenerace. Odpočinek je nedílnou součástí tréninku.

Spánkové nároky organismu se mohou u jedinců značně lišit. Nejnovější výzkumy ale naznačují, že průměrná potřeba spánku člověka se pohybuje mezi osmi a devíti hodinami. A dostatečný, vydatný spánek je samozřejmě součástí dobré regenerace.

Náročný trénink vyžaduje vyváženou, pestrou a hlavně zdravou stravu. Bez všelijakých těch éček, konzervantů, dochucovadel. Až podezřele velké procento špičkových vytrvalců se shoduje v tom, že se vyhýbají průmyslově zpracovaným potravinám. Nezapomínejme ani na správnou skladbu stravy s dostatkem proteinů, uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Regenerace a dostatek kvalitních stavebních látek jdou ruku v ruce.