Článek
Teď už může být jednadvacetiletá atletka o poznání klidnější. V úterý ráno odletěla do norského Bergenu na mistrovství Evropy do 23 let povzbuzena čerstvým osobním rekordem na čtvrtce překážek a s vědomím, že jejímu příteli klaplo angažmá v italské Serii A v dresu Boloni.
„Nakonec to vyšlo nejlépe, jak mohlo. Do Boloni je to hodinu dvacet přímým letem a letiště je také přímo ve městě,“ uvědomuje si Bendová, že v jiných evropských klubech by vztah na dálku mohl být ještě komplikovanější.
„Věděla jsem už v minulých letech, že ta chvíle, kdy přestoupí, může nastat. Martinovi jsem to moc přála, on si to přál taky. Ale hodně jsme se o tom bavili, jsme na to připraveni a máme plán, jak to zvládnout,“ vypráví blonďatá atletka.
Zatím mají naplánováno, kdy se opět potkají. „Až já přiletím z Bergenu, Martin se zrovna vrací ze soustředění. Tak pak spolu vyrazíme na týden do Boloni, potom se tam dostanu až po sezoně,“ tuší Bendová.
Teď je ale její pozornost spíše než ke slunné Itálii upřena ke druhému největšímu norskému městu. Však na čtvrtce překážek je mezi přihlášenými pátou nejrychlejší Evropankou s časem 56,42 s z domácího šampionátu do 23 let v Chebu.
Radost Ester Bendové z osobního rekordu na domácím šampionátu do 23 let v Chebu.
A to by mohla startovat i na kratší překážkářské trati, limit splnila také na stovce. „Od začátku sezony byla čtvrtka překážek prioritou, ale stovka mě hodně překvapila,“ přiznává, že letošní progres o 25 setin nečekala. A to osobní rekord 13,15 s běžela v protivětru 1,2 m/s.
Ještě rychlejší byla při červnové extralize na Julisce, než spolu se soupeřkami zjistila, že jim pořadatelé nachystali jen devět překážek místo deseti…
„Moc nechápu, jak se to mohlo stát, překážky byly hned na začátku programu, stály tam už když jsem přišla na stadion. V cíli jsem si všimla, že je delší doběh, ale v té euforii jsem na to zapomněla, až pak nám řekli, že jich bylo devět,“ líčí mladší sestra sprinterky Nikoly Bendové.
Rychlost nad překážkami ji mohla trochu nahlodat, které disciplíně dát v Bergenu přednost. Běžet obě překážkové tratě jako to svedla na juniorských světových šampionátech časový program neumožňuje a Bendová by to ani nezvažovala. Však na čtvrtce překážek si může dělat oprávněné ambice na finálový start.
„Nechci sedět na dvou židlích a tu čtvrtku mi tak trochu určil osud,“ usmívá se. Kvůli bolavému lýtku musela na stovce překážek vynechat atraktivní starty na Zlaté tretře v Ostravě třeba po boku světové rekordmanky Tobi Amusanové či evropský týmový šampionát v Madridu.
„To mě dost mrzelo. Doktoři říkali, že jak jsem zrychlila, moje tělo nebylo zvyklé na takovou maximální rychlost. Proto jsem to směřovala víc ke čtvrtce,“ vysvětluje atletka pražského USK. Přesto ji ještě láká zjistit, nakolik se na kratší trati dokáže přiblížit hranici 13 sekund. „Na trénincích zrychluju, a když budou dobré podmínky, může by to být zajímavé,“ věří.
