Hlavní obsah

Běžec Ingebrigtsen po zranění trénuje na MS, připomněl svou minulost steeplaře

Hvězdný norský běžec Jakob Ingebrigtsen, který od úspěšného halového mistrovství světa v Nan-ťingu kvůli bolavým achilovkám nezávodí, trénuje ve Svatém Mořici na zářijové mistrovství světa v Tokiu. Další dva až tři týdny považuje za klíčové z pohledu své formy. Ve videu zveřejněném na YouTube nevyloučil, že v nejhorším případě bude muset pro šampionát v Tokiu zvolit jiné než obvyklé řešení. S úsměvem připomněl svou minulost steeplaře.

Foto: Dylan Martinez, Reuters

Nor Jakob Ingebrigtsen na snímku z letošního halového MSA v Číně.

Článek

Dvojnásobný olympijský vítěz Ingebrigtsen měl fantastickou halovou sezonu, kdy získal double na 1500 a 3000 metrů na evropském šampionátu v Apeldoornu i na MS v Číně. Venku se ještě na dráze v závodě neobjevil, ale postupně se snaží přidávat zátěž. „Posledních osm týdnů bylo náročných ale zároveň jsem trochu postupoval, než se něco stalo a přišel krok zpět. Nějaká nemoc mě vrátila zpátky a zase víc podráždila mé achilovky,“ uvedl.

Snaží se postupně zvyšovat objem i tempo. Na vysokohorském soustředění ve Svatém Mořici postupně čím dál více zatěžuje achilovky. „Měl jsem výborný trénink na dráze jen před pár dny, takže určitě jdu správným směrem. Ale je toho pořád spousta co zlepšovat, ještě se musí udělat spousta věcí, abych byl stoprocentně připravený na mistrovství světa,“ řekl.

Další dva, tři týdny mu ukážou jak na tom skutečně je. Světový šampionát v Tokiu začne 13. září. „V nejhorším případě budeme muset přistoupit k nějakým změnám. Nezapomeňte, že jsem byl na svém prvním mistrovství světa v roce 2017 steepler,“ pousmál se běžec, který před osmi lety vyhrál na juniorském mistrovství Evropy vedle pětky také závod na 3000 metrů překážek. Připomněl, že tato disciplína je náročná na šlachy. „Ale právě tam teď jsme. Snažíme se tlačit, co to jde,“ dodal dvojnásobný mistr světa. V Eugene 2022 i o rok později v Budapešti vyhrál pětku, na patnáctistovce se v obou případech musel spokojit se stříbrem.

Několikaměsíční boj se zraněním je pro něj psychicky náročný. Čtyřiadvacetiletý Nor byl zvyklý na plynulý růst výkonnosti. A nyní ani nevede přímočará cesta k plnému uzdravení. „Vidět světlo na konci tunelu a pak narazit na druhý a dokonce třetí nebo čtvrtý zádrhel, je jedna z těch větších výzev. Je to mentální horská dráha, kdy začínáte být pozitivní a vidíte nějaké výsledky, ale pak je všechno ztraceno ve zlomku sekundy a opravdu se musíte restartovat, sklopit hlavu a makat v tréninku a na věcech, které je potřeba udělat,“ uvedl.